2.10.14

Italian Trip #1 – Mokré Benátky


Uznávám, název Mokré Benátky nezní přespříliš romanticky. Po marném lámání si hlavy však přicházím na to, že právě tento přívlastek celý výlet vystihuje nejlépe – mokrý. Voda. Japonci. Japonci stojící po kotníky ve vodě a další Japonci, fotící si Japonce stojící po kotníky ve vodě.

Vyrazila jsem si totiž na školní zájezd. A ne jen tak ledajaký. Na zájezd po dechberoucích místech obvykle prosluněné Itálie, z nichž se na prvním místě vyjímají malebné Benátky. A když říkám malebné, myslím tím skutečně malebné. Ve všech těch filmech vám sice ukážou veškerou krásu denního ruchu – hlavní kanál, Náměstí svatého Marka či nejznámější most, který se kdysi zřítil při sledování "živého porna" – atmosféru sálající z úzkých (a občas pekelně děsivých) uliček si však musíte zažít sami.

Nejkrásnější na tom všem je, že jdete uličkou a najednou ejhle, stojíte na klenutém mostě a pod vámi teče kanál. Jen tak zničehonic, neodhadnutelně a naprosto matoucně, poněvadž není nic snazšího, než se v tom obrovském městě ztratit. (Benátky jsou mnohem, mnohem obrovitánštější, než bych kdy čekala.) Ztratit se, cestou si dát zmrzlinu a kochat se tou nádhernou všude kolem, historickými gondolami počínaje a černohy prodávajícími sliz konče. Sliz, kterým mrsknete o zem, aby se jen tak z hecu mohl secucnout zpátky do původního stavu. Načež s ním můžete znovu praštit. Jak lákavý obchod. Mimo pouliční prodejce však Benátky žijí také karnevalem. Minuli jsme nespočet obchodů s tretkami, mezi nimiž zářily maškarní masky. Zlaté škrabošky se třpytkami a peřím. A pak i pár takových, kde rovnou celá výloha i interiér tonuly v přívalu těch nejnádhernějších kostýmů, šatů a masek, které si nasadíte na hlavu a v tu chvíli se kolem vás točí vesmír. Popřípadě pár stovek dalších masek, účastníte-li se karnevalového reje.

Abych se nezapomínala a nezasnívala, měla bych se vrátit zpátky k tomu, co jsem nakousla již úvodem. K našim kamarádům Asiatům a živému pornu.

Pršelo a blejskalo se sedm neděl. Čili všech 118 benátských ostrůvků a ostrovů bylo vystaveno neustálému šplouchání a kapání, z čehož šplouchalo na maják pro změnu mně. Frontu na vstup do kostela jsem si vystála v rybníce, který kdysi býval Náměstím svatého Marka. Když jsem chtěla vybočit z hlavní třídy, byla jsem nucena stále dokola opakovat skok daleký. Někteří cizinci už vodu v hlavním historickém centru naprosto ignorovali a procházeli se s botami v rukách. Stánkaři zase pohotově zahájili prodej rychloholínek. Ne. Nic nepomohlo. Byli jsme zmáčení odshora až dolů a přestože pršet relativně brzy přestalo (a já tak díky bohu přestala být v ohrožení vypíchnutí oka deštníkem), boty uschnuly až večer v autobuse.


V Benátkách stojí jeden proslulý most. Nevzpomenu si, jak se jmenuje, a nechci vám kecat, takže se budete muset obejít beze jména. Taktéž příhoda, kterou vám chci vyprávět, je pouze zlomkem toho, co mi uvízlo v hlavě z profesorova přednesu. Jednou se však stalo, že se místní vládce ženil. A co patří k ženění? Líbánky. Našeho milého aristokrata nenapadlo nic lepšího, než užít si je na voru  v centru všeho dění. A tak se na most XY seběhla hora poddaných. Vyjeveně civěli a zírali na výjev, odehrávající se na plavidlu přímo pod nimi. A jak tak všichni toužili zahlédnout svého pána "v akci", nahrnula se jich na most vyloženě hromada. Stoupali si na ramena, rvali se a doslova přetékali. A náš milý most se zřítil.

Teď, když jsem vám o Benátkách pověděla první poslední, včetně jedné přisprostlé historky, nastává čas na fotky. Pozornost jsem věnovala převážně lidem a "zachycování dojmů", takže klasické pohlednicové fotky nejspíš nečekejte. Dámy a pánové, pohodlně se usaďte, pohádka začíná.


I gondoliéři se na nás vlídně usmívali.







Bezvadné knihkupectví se speciálními vazbami knih.

Nejbezvadnější knihkupectví na světě.
Až na tuhle malou, škodolibou ceduli.










Hit selfie vládne i Benátkám.



A takhle vypadá nová, moderní část. Naštěstí je hodně, hodně malá.
Suprová malůvka na stěně.

#1 – Mokré Benátky 2. 10.
#2 – Zkáza Pompejí 16. 10.
#3 – Na moři (+ everyday life) 30. 10.
#4 – Ave, Roma 13. 11.

Vaše Wayll

6 komentářů:

  1. To je škoda, že vám nevyšlo počasie. My sme tam boli s priateľom tiež na jeseň (dokonca až koncom októbra) a bolo nádherne. A mne teda mesto prišlo malé. Inak pekné fotky, a zaujímavý príbeh, k tomu sa naša sprievodkyňa nedostala :D (ale možno sme sa len odpojili skoro). Teším sa na Pompeje :).
    Moje zážitky z Benátok si môžeš pozrieť na http://orvokki.sk/cestujem/benatky-fotoreport/

    OdpovědětVymazat
  2. Musím-nutně-do-Benátek!!! Nejlépe hned! :D
    Ta asijská paní s tyčí vypadá nebezpečně :D
    Chci se procházet bosa po zaplaveném náměstí!!! (ale musí být tak 30 stupňů!) :D
    Super článek, ta část s živým pornem mě pobavila :D :D
    Krásné fotky :) úplně z nich sálá ta pravá atmosféra :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No oni Asiati na cestách by vydali na několik článků sami o sobě.. :D Já se procházela V BOTECH po zaplaveném náměstí a řeknu ti, nic moc to teda nebylo :D Děkuji :)

      Vymazat
  3. to vypada jako uzasny vylet! zavidim. i kdyz asi bylo ehm dost mokro :-D ta voda na namesti me fakt zabiji tomu bych neverila kdybys to jen vypravela bez fotek rikala bych si ze musis prehanet a tyjo ono ne- ale jinak fakt krasny, my nikde se skolou nikdy takhle nebyli :( musim do benatek! vypadaji krasne

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také bych si nevěřila :D Ale vypadalo to, že jsou na to zvyklí, třeba v kostele, ve kterém jsme byli, měli vevnitř kolem dokola takovou odtokovou prohlubeň, aby voda neničila staré zdi. To je škoda, moje škola pořádá zájezdy často a vždycky je o ně velký zájem :) Určitě to musíš napravit a vydat se tam! :)

      Vymazat