Proč nečtu young adult (THE INFERNAL DEVICES)

Mají krásné obálky. Jsou jednoduše napsané. Hlavní hrdinka bojuje s démonem, zatímco po očku pomrkává po svém přešlechetném zachránci. Jehož oči, mimochodem, jsou tak modré, tak strašlivě moc modré – konkrétně jako to modromodré místo, kde se modré nebe střetává s modrým oceánem. K zamilování? Ne. Na zastřelení.

“Dear me,” said Will, and he took another bite of his apple. “Is it because I'm better-looking than you?”

Jak mě sežrala vysoká, na které ještě ani nejsem

Zbláznila jsem se. Nebo se brzo zblázním. Blábolím. Proboha!

Co naježil Ježíšek

Opožděně se hlásím se svou knižní nadílkou! Letos pro mě byla svým způsobem speciální – všechny knížky jsem si vybrala sama, zároveň pro mě však byly překvapením. Napsala jsem si totiž seznam knížek, které chci dostat, předala ho do opatrovnictví babičce... a ano, přesně tak, zapomněla všechny položky. Stuhy a mašle lítaly, balicí papír byl nelítostně strháván... a já pod stromečkem nacházela samá překvapení.

Bloček citátů #1

Mám jeden nenápadný, malý černý blok, kam si zapisuju citáty. A nejenom citáty, ale i úryvky z knížek, metafory, hezky znějící věty, zajímavé myšlenky... Některé jsou vtipné, některé mě nutí přemýšlet, jiné mi vyráží dech. Nedávno jsem si řekla, že bych se o ně mohla podělit. Vlatně přímo umírám touhou se o ně podělit. Poněvadž když jsem z něčeho nadšená, nejradši bych to nacpala kdekomu. A z tohohle bločku jsem nadšená převelice. Podobných článků mám v plánu zveřejnit víc a do každého nacpat 10 úryvků ze svého bločku citátů. Dámy a pánové, první várka začíná!

Howlův putující zámek

Lehce nesnesitelného čaroděje Howla každý miluje. Knižním hrdinkám jdou z něj oči kolem a autorce příběhu chodí dopisy od čtenářek, které si ho chtějí vzít za muže. Jakto? Důvodů, proč ho milovat, existuje celá řada. Tak například to, jak je protivný. Nebo fakt, že každičké ráno stráví přinejmenším dvě hodiny v koupelně, aby mohl vylézt dostatečně prosycený vůní jarních kvítků. Anebo jistě lákavá záhada, zda srdce nebohých dívek pouze láme, nebo i tajně požírá. Tak co, stoupnete si do fronty zoufale zamilovaných děvčat z celého světa?

Jak jsem málem umřela hlady

7:55

Dneska mě čeká detoxikace. Ještě nikdy jsem to nezkoušela, ale nemůže to přece být tak těžké, ne? Celý den nejíst zvládnu jako nic. Navíc kamarádka se dušuje, že jí to strašně pomáhá a že se budu cítit jako znovuzrozená. Na rozdíl od loňských Vánoc, kdy jsem po jakémsi zavrženíhodném nápadu držet tradice nejedla, abych zahlédla zlaté prase, a jediným výsledkem bylo, že se do mě nevešla ani půlka řízku a já byla namíchlá, poněvadž jsem se na ty řízky celý rok těšila.

VAROVÁNÍ: NEZKOUŠEJTE DOMA.

WRECK THIS JOURNAL #6

Wreck This Journal mě strašně baví. Hrozně se mi na něm líbí to, jak je z něj v podstatě poznat osobnost majitele – někdo ho útlocitně zdobí, někdo nemilosrdně ničí, někdo ho zastrčí do šuplíku a už nevytáhne. Já patřím k té první skupině. Tentokrát se mi ale nashromáždilo pár stránek, o nichž si myslím, že si nezaslouží každá vlastní článek, zároveň by mi však přišla škoda nikomu je neukázat. :)

Different boys live by different rules – ARISTOTLE AND DANTE DISCOVER THE SECRETS OF THE UNIVERSE

Vůbec nevím, jak tuhle recenzi začít. Aristotle and Dante Discover the Secrets of the Universe totiž není knížka, která by se dala nějak jasně charakterizovat, uchopit či přesne popsat. Její čtení pro mě bylo spíš o pocitech a atmosféře. A právě proto jsem se do ní absolutně zamilovala.

The summer sun was not meant for boys like me. Boys like me belonged to the rain.

Jak jsem se zamotala do té nejtrapnější knižní zápletky

(Varování: Tenhle článek bude tak trochu z jiného soudku než obvykle. Vlastně mě k podobnému výlevu inspirovaly články Poslední Panny, které v posledí době moc ráda čtu.)

Halloweenský knižní hop (CZ)

A je to tady! Poprvé v historii jsem se rozhodla zúčastnit se knižního hopu. A zároveň, jako klasicky, vůbec nestíhám. Tenhle článek postuji o den déle, než bych měla, a na jeho sepsání mi zbývá slabých deset minut. Avšak tím líp pro vás, poněvadž to znamená, že vás nebudu zatěžovat okecáváním – stejně jako vy, i já se místo řečí o dýních chci co nejdříve dostat k soutěži.