Recenze: Bohové Olympu - Neptunův syn (Rick Riordan)

O co jde

Asi nenutno připomínat Percyho Jacksona, chlapce, poloboha, hrdinu. A zatímco v minulém díle se se ztrátou paměti vyrovnával Jason, nyní se pro změnu Percy ocitá s absolutně prázdnou hlavou na římské straně mince. Nějakou dobu zůstává u vlčice Lupy a pak se vydává kamsi na jih. Knížka začíná v okamžiku, kdy je Percy už třetí den pronásledován nezabitelnými gorgonami („Řekla jsem ti, ať se k němu přikradeš a rovnou ho zabiješ!" „Ale, Euryalé... Nemůžu mu nejdřív dát vzoreček zdarma?") a ocitá se na hranici tábora Jupiter, římské verze Tábora polokrevných. Spolu s Percym přicházejí do tábora i zvláštní události - během jediného dne se zjeví hned dva bohové a je nařízena výprava na Aljašku. Smrt (ta s velkým S) byla uvězněna a nestvůry nemohou zemřít. A právě proto se Percy (i přes mnohé urážky a označení Řek, přijatý do tábora) a jeho noví dva přátelé vydávají na misi, která už před třiceti lety měla být vykonána a neuspěla - výprava za Proroctvím sedmi (Sedm jich odpoví volání tomu. Svět musí padnout, ... znáte to :)). Kamarádi ale vzájemně netuší o svých ne vždy příjemných tajemstvích...

A co na to já 

„Ty ženské s hadími vlasy začínaly Percyho vážně otravovat." Už podle první věty poznáte, co je tahle série zač. Tak zaprvé, mytologie. Spolehněte se, že řecké a římské božstvo si budete pamatovat ještě hooodně dlouho. Já osobně radši ty Řeky. Zadruhé, nemusíte se bát, že by byla nouze o akci. Cestování, boje s nestvůrami, odhalování skrytých tajemství. Riordanova specialitka. A zatřetí, což je nejdůležitější, nuda rozhodně nebude. Vítejte ve světě, kde sestry legendární Medúzy nabízí vzorky z tržiště, bohyně odpuzuje nestvůry čokoládovými dortíky a hlásá zdravou výživu a Smrt skajpuje s bohem záhrobí. Já byla také nehorázně ráda, že si Percy občas i na něco vzpomněl - zkrátka mi drásá nervy, když vím něco, co postava ne. Naopak mě drobet žrala římská jména bohů - člověk si na to zvykne, ale po šesti dílech řeckých jmen si to dovedete představit. To je samá Héra, Arés, Zeus... a najednou si to přifaří Juno s Martem a Jupiterem a vyznej se v tom... Obdivuji autorovy znalosti, asi mu muselo pořádně trvat, než všechno tohle nastudoval - i když, kdo ví, přeci jen je to učitel dějepisu... A na konci knížky je slovníček, který pomůže i nám, zmateným čtenářům. A já se nakonec vyznala i bez něj, jelikož jsem ho objevila až po dočtení celé knížky. A stejně tak jako Riordanovy znalosti obdivuji i jeho fantazii, je to génius! Vymyslet všechny ty přitroublé nestvůry a zmodernizování starověkých říší, to musela být fuška :) Zkrátka a dobře, přečtěte si to. Třeba si na Percyho jednou vzpomenete při hodině dějepisu a budete učitelce tvrdit, že Juno je stará hippiezačka.

Vaše Wayll