16.5.17

Čechy vs Morava, aneb jak být Češka na Moravě a nezbláznit se

Že máme pár rozdílů mezi čecháčtinou a moraváčtinou, které jsou občas roztomilé a občas zase na protočení očí v sloup, jsem věděla už dávno. Ale že se přesunu z líbezného středočeského městečka přímo do svatyně hanáckého nářečí, že nebudu rozumět svým spolužákům a že mi naprosto neznámí a náhodní lidé začnou opravovat výslovnost... To jsem netušila. A jako by holomóčtina nestačila, připletli se do toho spolužáci a kamarádi ze všemožných koutů Moravy.


♠ „Tož to jsme v dupě, děcka!"

♣ „Móžeš mě vyblésknůt?"

♥ „Kaj robíš?"

„Dám si dva žufánky polívky s vajcom."

♠ „Jsem tu jen kvůli jídla!"

29.3.17

10 věcí, které dělat v Krakově


Když jste chudý student a chcete cestovat, máte to tak trochu blbý. Ať si tvrdí kdo chce co chce, ne každému se chce riskovat úchyláky, které si stopnete na silnici, nebo stanovat inkognito za kupkou sena a probudit se s obřím broukem ve vlasech. Jestli ale hledáte kombinaci levné cesty, levného ubytování a dechberoucího návalu preclíků, kultury, židů, architektury a přírody, Krakov je naprostý ideál.

12.12.16

What would YOU do, if you were the Dragon?



Once upon a time, there was a Dragon. She was all large and beautiful, wise, but furious once in a while, and her flames were hot and dangerous. But she didn’t like people. Neither talking to them, nor eating them. She considered humans to be only poor little beings with no flesh on their bones and no heart in their chest. Instead, her best friends were the Sun and the Moon.

25.11.16

Jak jela blogerka na roadtrip

Ujeli jsme stovky kilometrů, urputně se bránili mořským ježkům, omylem spali na nudapláži a málem nás sežrala divoká zvěř. Byli jsme spálení, vysmátí, unavení a uzpívaní k smrti (protože Kelti jdou, kelti jdou, kelti jdou a je jich moc). A byl to ten nejšílenější výlet letošního léta.

31.8.16

OUT OF THE EASY

New Orleans. Padesátá léta. Uvolněná morálka, mafie a jedno malé, nenápadné knihkupectví. A pak sen sedmnáctileté holky, která se s tím vším musí vypořádat.

If I poured all the lies I had told into Mississippi, the river would rise and flood the city.

18.8.16

Na skok do Rumunska

Letošní léto se pro mě nese ani ne tak ve znamení knížek, jako spíš ve znamení cestování. Cestovat je přesně to, co jsem vždycky chtěla – a teď, když jsem vyrostla (bohužel, co se vzrůstu týče, jsem stále hobitem), mám bránu do světa otevřenou. První zemí, kterou vám chci ukázat, je venkovské (a trochu záhadné) Rumunsko.


1.7.16

Když místo superhrdinů dostanete superpadouchy (OCELOVÉ SRDCE)

Co byste řekli na to, kdyby byl celý svět plný lidí se superschopnostmi – avšak s jediným háčkem? Co byste řekli na to, kdyby svět místo superhrdinů obývali superpadpouši? A do třetice – co byste řekli na to, kdyby těm superpadouchům naháněla hrůzu třeba malinovka nebo vlastní rocková hudba?


8.6.16

Já versus divadlo (aneb když si z vás vesmír tropí blázny)


Občas si přijdu, že se stávám obětí pořádně pitomých absurdit. Že na mlhovině kdesi vysoko nad náma trůní abstraktní kosmická síla, láduje se popcornem a dělá si ze mě legraci. Jo, vážně tomu věřím, protože jiné vysvětlení mě prostě nenapadá. (Zatímco někteří mí velice hodní, milí a vůbec ne jízliví kamarádi – zdravím! – mé malé nehody přívětivě komentují jediným slovem: „Blondýno...")

5.6.16

Proč nečtu young adult (THE INFERNAL DEVICES)

Mají krásné obálky. Jsou jednoduše napsané. Hlavní hrdinka bojuje s démonem, zatímco po očku pomrkává po svém přešlechetném zachránci. Jehož oči, mimochodem, jsou tak modré, tak strašlivě moc modré – konkrétně jako to modromodré místo, kde se modré nebe střetává s modrým oceánem. K zamilování? Ne. Na zastřelení.


“Dear me, said Will, and he took another bite of his apple. Is it because I'm better-looking than you?”