5.4.14

Simon jaceovatí a Jace edwardovatí... MĚSTO PADLÝCH ANDĚLŮ, knížka, která vám nedá spát!


   Od první stránky jsem věděla, že je něco divně. Pořád jsem se nervózně ošívala a něco neurčitého mi ne a ne přestat vadit. Ale co? Po pár dalších nesmírně podivných stranách jsem na to konečně kápla.
   Bude to tím anglickým vydáním, které jsem přelouskala v létě. Četli jste někdy něco v originále a následně i v překladu? Pokud ano, víte, o čem mluvím. A pokud ne, raději to ani nezkoušejte. I když musím přiznat, že po chvíli jsem si zvykla.
   Všechno bylo podivně známé, ale zároveň cizí. Četla jsem to poprvé a současně znova. Naprosto přesně jsem věděla, co se stane, ale vždycky až v tu chvíli, kdy se to stalo. Chápete? :D Není divu, že jsem z toho po chvíli vykvétala.
   Jakmile jsem se správně ponořila do děje, veškeré rozčarování se jako Magnusovým kouzlem rozplynulo. (Mimochodem, všimli jste si, že už ho překládají jako Magnuse namísto Krasomila?) Jak už jsem byla zvyklá z předchozích dílů, děj se ani na chvíli nezastavil a neškobrtl, proudil dál a dál zákruty nekonečných zvratů a překážek.
   Na rozdíl od hrdinů, kteří škobrtali až až. Když už jsem si myslela, že vím, na jaké lodi pluji, vše se obrátilo hlavou dolů a já mohla začít skládat střípky skládanky zase pěkně od začátku. Skryté pohnutky, plány a intriky, se špetkou lásky, rozchodů a dvojitého randění. Z hloubi stránek se opět vynuřily nezapomenutelné hlášky, vtipkování a sarkasmus, jenž k některým hrdinům (no, vy víte) neodmyslitelně patří.
   Štvaly mě dvě věci. Jedna z hlediska čtenářského. Jsem dost nervák, ale jelikož si ujíždím na podobných knížkách, mým vydeptaným buňkám to dvakrát neprospívá. A jestlipak víte, co mé rozdrážděné nervíky vytáčí ze všeho nejvíc?
   Á, hele, právě jsem odhalila děěěěěsně tajný tajemnství. Neměla bych o tom někomu říct? Ne, vždyť přinejhorším hrozí, že mě za pár minut zabijou a tajemnství zůstane po dalších pár staletí skryto. Proč bych o něm někomu říkala?
Jasně, že teď jsem přeháněla, ale chápete mě, ne? Zápletka se rozvíjí a rozšiřuje, až se vlákna vzájemně proplétají téměř na každém kroku a řešení je na dosah. Stačí spolupracovat, lidi!
   Druhá věc, která mi trochu vadila, byla spíše z hlediska kritického. Jakožto neskonalá obdivovatelka jistého ironického blonďáka jsem s nelibostí zaznamenala vývoj některých postav špatným směrem. Jace se začíná zbarvovat do edwardovského stylu. Víte, jak to myslím? Aby nemuseli lidé kolem něho trpět, s veškerým úsilím si zařizuje, aby trpěl on sám. Čímž ze všeho nejvíc trpí právě ostatní. Neustále dbá na dobro svých přátel, staví se do pozice nezištného ochránce a odhaluje vrstvu obrovské zranitelnosti, která v něm dřímá. Což pak už vůbec není Jace, že. Na druhou stranu, kdo by ho nemiloval i přesto? Naopak slibně vypadá vývoj mnou dříve neoblíbeného brýlatého ňoumy jménem Simon. Páni, stal se z něj vážně sympaťák! Nyní je to on, kdo okolo sebe chrlí ironické poznámky a ze všeho má prču. Do žil se mu jaksi vlilo dobrodružství a už jen nesedí v koutku a neužírá se. Pokud jste měli Simona rádi už předtím, zaručuju, že teď si ho oblíbíte ještě mnohonásobně víc!

Poznáte, kdo je kdo? :) ZDROJ


ZÁVĚR:
   Jako celek kniha funguje výborně a stěží vám dá prostor na nadechnutí, když se jednou za čas vynoříte nad hladinu stránek a řeknete si: Wow, to je vážně něco!
Vaše Wayll

8 komentářů:

  1. Mluvíš mi z duše :D S tím, že když někdo něco objeví, nechá si to pro sebe a pak ještě při nejlepším vymyslí, jak je skvělej nápad se vydat na nějaký nebezpečný místo, kde nefungujou telefony a nikomu o tom neříct. To je pecka :D Bože...mě tyhle situace děsně drásají :D
    Simona mám ráda od začátku a Jace mě rozčiluje, přesně proto, že si hraje na děsnýho mučedníka...no...mám sérii ráda, což se divím, protože mě na ní štve spousta věcí :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně! :D
      Já to v první trilogii měla naopak - Simon mě moc nebral, zato Jace mě bavil :D dokud, jak říkáš, ze sebe nezačal dělat mučedníka.

      Vymazat
  2. Odpovědi
    1. Pokud máš ráda akčnější knížky, rozhodně doporučuju! :)

      Vymazat
  3. Nebola som z tohto dielu až tak paf, asi že to bol vlastne začiatok ďalšej série len s rovnakými hrdinami. Bolo to zaujímavé, ale k 5ke som sa ešte nedostala, nejako ma to zatiaľ neláka. Pustila som sa do prequelu a tam sa mi všetky 3 diely veľmi páčili. Cassie vie slušne písať, ale nepáči sa mi umelé predlžovanie série. A ešte aj tie problémy s filmovým spracovaním 1tky... no už ma táto séria nijak veľmi neberie, ale určite si rada prečítam zvyšné diely, možno sa do toho zase dostanem 8)
    Na Jaceovi som milovala práve tú iróniu a Simona zase som nikdy moc nemusela 8D ale to upírstvo mu svedčí, no aj tak tu boli tie postavy divnejšie.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Musím přiznat, že mě to nebavilo tolik jako 1. trilogie, ale i tak pecka a rozhodně přečtení nelituju! :)
      Momentálně mám rozečtené Clockwork Angel :)
      Film je v rámci mezí dobrý, ALE. Pořád je tam to ale a já si myslím, že bych s filmovým zpracováním nebyla spokojená, ať by bylo sebelepší. Takže buďme rádi za to, co máme :D
      S tím posledním naprosto souhlasím :)

      Vymazat