3.11.14

VYJEDNAVAČ (deníčková recenze)

pátek (26. 10.) 13:07
Je možné, že jsem přečetla sotva dvanáct stránek a už tu knížku miluju?

Na začátku knížky je kromě mapky i blbuvzdorný obsah, který nám hned sdělí, že na konci je cosi jako "slovníček". Přesně něco takového jsem vždycky potřebovala. Jinak to pokaždé objevím až po dočtení.

Brandon Sanderson – jméno, které znamená vždycky totéž. Dokonalou fantasy. Jeho světy nejsou jen klasické drako-elfsko-hvozdovité země podobné Středozemi. S noblesou a značnou dávkou nápaditosti přichází pokaždé s něčím novým, s něčím odlišným a neokoukaným. Kupříkladu teď – kouzla čerpající sílu z barev. Slyšeli jste snad už o něčem takovém?


"Dedelin se znovu podíval na dopis. Papír byl jasně růžový a křiklavá barva byla na jeho stole nápadná jako kapka krve na sněhu. Růžová se v Idrisu nevyskytovala. Ale v Hallandrenu, světovém centru barvířství, byly takové nevkusné odstíny běžné."

sobota 11:21, str. 110
Krucipísek, proč je tak těžké odtrhnout se, abych vám mohla po 100 stránkách napsat alespoň pár řádků? Včerejší čtení bylo neplánovaně přerušeno fotovýletem. Vyrazila jsem s kamarádkou vyfotit pár podzimních obrázků, samozřejmě s tím nejskvělejším doplňkem – s Vyjednavačem. Tak nějak se stalo, že mi odmítala doplněk vrátit, a když jsem jí ho agresivně a opatrně zároveň konečně vypáčila, prohlásila, že si to přečte. Měli byste si z ní vzít příklad. Přerušení pokračovalo nečekanou návštěvou hvězdárny, takže se mi v noci už zavíraly oči a a čtení jsem nechala na dnešek.

Měli byste si z ní vzít příklad. Vzhůru do nejbližšího knihkupectví!

Jedna z hlavních postav je bůh. Takový ten pohanský bůh s tajemnou podstatou a trucovitými rozmary. Tahle tématika mě vždycky bavila. Navíc je to naprosto geniálně napsané, už od samého začátku mě sužuje zvědavost a napětí. Brandon si mě opět naprosto získal a vtáhl mě do světa ateistických bohů a vyznavačů Duhových tónů. Čtenář se ocitá v dokonalém světě plném barevných kouzel, pohanských božstev, pletichářské politiky a tahanic o trůn. Zkrátka jak už je tomu u Brandonových knih zvykem.

Ze mě by Brandonovi Probouzeči příliš barev nenačerpali.

    „Prší," poznamenal Hymnus.
   „Jste velmi všímavý, Vaše Milosti," ocenil to Llarimar, který kráčel vedle svého boha.
   „Já nemám rád déšť."
   „To už jste říkal mnohokrát, Vaše Milosti."
   „Jsem přece bůh," řekl Hymnus. „Neměl bych ovládat i počasí? Jak může pršet, když nechci?"

str. 177
Moje nejoblíbenější postava je bůh Hymnus. Snaží se být co nejméně užitečný, nevyzná se ve vlastní teologii a z kněží si tropí blázny.

"Llarimar se samozřejmě nenahl zmást obvyklou snahou svého boha podkopat vlastní náboženství."

str. 328
Nemůžu uvěřit, že už jsem téměř v půlce. Zatímco hrdinové jiných knížek vám touto dobou dávají sbohem, mám silné podezření, že Sandersonův svět si na mě nachystal ještě nemalou dávku šoků a tajemství. Tak nějak dopředu očekávám podraz (přeci jen za sebou pár jeho knížek už mám) a snažím se všímat si všech detailů. Tentokrát mě nepřeveze.

Také jsem se definitivně rozhodla, že si pořídím VŠECHNY Brandonovy knihy, přestože jsou tak drahé. Elantris i všechny vyšlé díly Mistborna jsem už četla, Tři tváře má na starosti Ježíšek a Metalurg i Ritmatik vyšli jen slovensky. Potřebuji vaši radu. Mám si je koupit, nebo počkat na český překlad (jestli vůbec bude), u něhož už mám ozkoušené, že je senzační?

Jak jsem se snažila psát rychle, abych se mohla brzy vrátit ke čtení, všechny zápisky jsem neuvěřitelně načmárala.

str. 495
Vzdávám to. Brandon mě opět přesvědčil, jak moc má rád zvraty.

str. 666 (jak ďábelské)
Kolik knih ještě budu potřebovat na to, abych si zvykla, že mě Brandon Sanderson pokaždé převeze? Kdy si přestanu na začátku každé jeho knihy říkat "tentokrát už se nenecháš" a přitom se nechám? Vím, že už jsem to říkala. Že už jsem to říkala nejmíň milionkrát, ale

BRANDON SANDERSON JE GÉNIUS.

A měl by to vědět celý svět.

pondělí 21:03
Dočteno. Bohužel. Bylo to... ne, nebudu to všechno vypisovat. Věta o autorově geniálnosti by vám měla stačit. Jen jsem teď dost zvědavá na Hru o trůny, která je stejného žánru a na níž se také chystám. Jsem zvědavá, jestli takovéhle mistrovské dílo dokáže překonat. Jasně, že na ní něco musí být, když ji každý tak zbožňuje. Mému knižnímu vesmíru však vládne Brandon a já se mu budu klanět až do skonání věků.

PS: Zjistila jsem, že Vyjednavač se v originále jmenuje Warbreaker, což dokonale dává smysl. Zároveň však smysl dává i to, že tohle slovo je nepřeložitelné. Škoda, byl by to super název.



 Vaše Wayll

7 komentářů:

  1. Hahááá! Výborně. Další fanoušek! :-D
    Slovenské knihy nekupuj, určitě časem vyjdou i česky. Kup si Cestu králů! To je naprosto boží pecka. Už se nemůžu dočkat dalšího dílu. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nechápu, jak ho může někdo nezbožnovat. Je to můj nejoblíbenější autor. :D U Cesty králů právě čekám, až bude alespoň 1 další díl, nemám ráda to (minimálně) roční čekání mezi díly.

      Vymazat
    2. No už je nějakou dobu venku v originále, věřím, že na něm už Talpress pracuje.. :-)

      Vymazat
    3. Snad, ale asi to dá zabrat, taková bichle:) Zato ty jsi ještě nečetla Vyjednavače, myslím... alespoň jsem ho u tebe neviděla :) Třeba napravit! :D

      Vymazat
  2. Asi si od něj budu muset něco konečně přečíst :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já nejdřív četla Mistborna a ten mě úplně nadchnul, ale je to docela dlouhá trilogie. Tak jestli chceš začít něčím "kratším", zkus Elantris nebo tohle :)

      Vymazat
  3. O knihe som ešte nepočula :) skvelá recenzia.
    booksmakesenseofmylife.blogspot.sk

    OdpovědětVymazat