FANGIRL

Řekněte mi: Která blogerka by si nechtěla přečíst knížku o blogerce? Obzvlášť, když ona knížka obsahuje i všechny ostatní knihomolské lákače: Ségru dvojče, posedlost sérií nápadně připomínající Harryho Pottera, pěkného kluka a nástup na vysokou. Seznamte se s Fangirl, knížkou o fanynce.

Hned od začátku mi sedlo vyvážené rozložení knížky. Příběh se týká tří větších témat – problémů s rodinou, psaní fanfikcí a začínajícího sociálního života na vysoké. Čili nehrozí, že byste byli ulepení romantickými kecy nebo zamordovaní problémovou sestrou a otcem workoholikem. Všeho je tak akorát a jelikož hlavní hrdinka každou chvíli řeší od každého něco, nestane se vám, že byste u zápletky, která vás nebere, ztvrdli na dvě hodiny. Mě osobně třeba nijak zvlášť nechytly Cathiny problémy s tátou, ale když už se k nim autorka dostala, stačilo dočíst kapitolu a rázem byla knížka zpátky u toho, co mi sedlo a co mě donutilo stupidně se usmívat.

Ti, kteří mě čtou už déle, s nejvyšší pravděpodobností postřehli, jak moc miluji romantické zápletky. (V uvozovkách. A silně sarkasticky.) Co tedy s tím, že chuchvalec Cathiných citů se točí okolo jednoho fajnového vyčouhlého blonďáka? Přežila jsem to. A dokonce mě to bavilo. Troufám si říct, že možná nejvíc z celé knížky. Konečně se totiž našla spisovatka (zdravím, Rainbow!), která vytvořila obyčejnou, ničím nepřikrášlenou romantickou zápletku, která je úplně stejně divná a trapná jako v reálu. Hrdince nezačnou zničehonic vlát vlasy a hrdina nesrší vtipnými odpověďmi na každou větu, která padne. Všechno je jak má být. Zvláštní, rozpačité a opravdové. Díky, díky, díky!

Následující varování patří těm, kteří nečtou fanfikce: Možná vás to nebude bavit. Pro neznalce, fanfikce se většinou zabývá tím, že spáruje dva týpky z nějaké knížky a píše o nich příběh (ukázková fanfiction o Pánovi zla dřepícím v kotli se Severusem Snapem zde: http://www.fantasmagorium.net/povidky/povidky-a_prijde_smrt_1.php). Mě ale tahle část Fangirl bavila. A moc. Dá se totiž říct, že fanfikce mě odchovala a že jen díky ní jsem ve svých dvanácti začala psát. (Ačkoli potupeně a navýsost ztrapněně přiznávám, že tehdy jsem četla perličky o Edwardově křemenáči a Jacobovi měnícím se na žížalu.) Není tedy divu, že při čtení o tom, jak Cath píše, jsem byla v sedmém nebi. Naprosto jsem se v tom viděla.

☻ Fangirl

☻ 445 stran
☻ Napsala Rainbow Rowell

☻ Seženete na Book Depository
☻ Česky vydalo nakladatelství Yoli

Poměrně velkou část textu tvoří i úryvky Cathiných fanfikcí. Čas od času nahlédneme do její tvorby a nějaký ten odstavec si přečteme. Musela jsem se naučit mít je ráda, protože ze začátku mě nebavily. Ale jak jsem se Fangirl prokousávala dál a dál, chytaly mě čím dál tím víc a nakonec mě samotnou začalo zajímat, jak Cathin příběh dopadne. Avšak dost dlouho mi vrtalo v hlavě, že mi Cathino dílko podezřele připomíná jednu jinou, ne až tak úplně neznámou sérii. Kouzelnická škola? Sexy blonďák? Ošetřovna a čáry máry? Prozření přišlo ve chvíli, kdy v poděkování autorka vysvětluje, jak dlouhou dobu proseděla nad čtením fanfikcí na Harryho Pottera. Jo, bylo mi to jasný. Což není kritika, ale spíš plus. Sama jsem strávila hodiny a hodiny čtením o Dracovi a Harrym, o Siriusovi s Lupinem a podobně. Otázka je, jak moc to sedne někomu, kdo si touhle zkušeností (a bývalou mánií) neprošel.

Rainbowin styl je čtivý a svižný, sem tam nějaké neznámé slůvko. Jako úplný začátečník bych Fangirl asi nečetla, ale pokud už dvě tři knížky máte za sebou, směle do ní. Rainbowinu angličtinu snadno zvládnete. K tomu se přidá vysokoškolské prostředí (což mě jako budoucí maturantku taktéž zajímá) s usměvavým blonďáčkem, seminářem tvůrčího psaní a protivnou spolubydlící. Přestože Fangirl není nic vyloženě extra dumavého, napínavého nebo akčního, vyčistíte si při ní hlavu a zasmějete se. A jak už jsem několikrát zmiňovala, díky oblastem, kterých se týká, mi kompletně sedla. Jako by mi ji Rainbow Rowell ušila přímo na míru.

Co vy a fanfikce? Četli jste je někdy? Nebo dokonce psali?

Vaše Wayll