Vánoce, Vánoce přicházejí! ♫

Ne, nepomátla jsem se ani si nehraju na zpívajícího Santu houpajícího se ve výloze s rudonosými soby za zády. Nadšená nejsem ani z obchodních center, která budou co nevidět "vkusně" vyzdobená obřími červenými mašličkami, umělými stromečky s oškubaným jehličím a strašně hezkými baňkami a prázdnými krabicemi zabalenými do dárkového papíru. Prostě se jenom těším na Vánoce, a to z jednoho prostého (a všem knihomolům více než jasného) důvodu: už jsem psala Ježíškovi. Můžete hádat třikrát, o co jsem si napsala.



Vlastně jsem si mohla říct jen o tři knihy. Slyšíte to?! Tři knihy. Tak málo. Přijdu si trochu jako Popelka se svými třemi oříšky. A vidíte, dopadlo to princem, což se o mých knížkách asi dát říct nebude. Stejně mám téměř dětinskou radost a nemůžu se dočkat, až z nich oškubu papír s vánoční scenérií, schovám si mašličky a barevné stužky na příští rok a své nové kousky vystavím do knihovničky (kde jim budu muset udělat místo). Další jsem si koupila v pražském Luxoru, protože, no uznejte, ta akce byla vážně supr! Sehnala jsem Banku těl – Mladší za pouhou stovku, no nekup to! Takže to by byla jedna, ale ta se nepočítá, protože ji dostanu od bráchy.


Úplně první na seznamu musím-mít byla Rudá jako rubín ze série Drahokamy. A to proč?
1. Námět mi přijde vcelku originální – nebo alespoň na dnešní dobu, kdy se všechno točí kolem "na území bývalého státu X se nyní rozkládá Y, kde jsou opravdu příšerné podmínky k žití" nebo "můj kluk/nejlepší kamarád/já je upír/vlkodlak/víla/jiné mýtické stvoření, kterého bychom se jinak báli, ale za těchto okolností nám přijde děsně sexy".
2. Na internetu (lépe řečeno v naší milované blogosféře) jsem četla jen a jen chválu (až na jendu výjimku, na kterou si teď opravdu, ale opravdu nevzpomenu).
3. Dobře, přiznávám. A přiznávám dobrovolně. Jeden z nejhlavnějších důvodů, proč tuhle knížku prostě CHCI, je její obálka. Nemůžu si pomoct, strašně se mi líbí (sice ne tolik, jako série Selection, ale líbí).

Druhý je Kruh (ne, nemá to nic společného se Samarou ani se studnami).

Z anotace jsem sice četla půlku, jelikož nesnáším spoilery, ale zaslechla jsem něco o opuštěném zábavním parku, což zní neodolatelně. I styl psaní vypadá dobře a obálka je jednoduchá, ale pěkná.
 



 


A jako třetí (a závěrečné) přání se na mém seznamu pro Ježíška objeví šestý (budu předstírat, že jsem původně nenapsala pátý.. nojo, už v tom mám trochu zmatek) díl Podzemí, hned jakmile vyjde. Útok z podzemí mě sice oproti předchozím dílům trochu zklamal, ale zakončení série bych si nenechala utéct ani za nic. Co nejdřív plánuju re-read, což prakticky znamená až nebudu mít co číst. Ehm. Vidíte v tom ten samý zádrhel, co já?

Škoda, že se babičky nenechají taky ukecat na knížky, hned by toho mohlo být o něco víc. Takhle se budu muset spokojit se čtyřmi úlovky a stále nekončícím wishlistem. Ale co se dá dělat, Vánoce jsou jen jednou za rok... Naštěstí tu máme ještě svátky, narozeniny, vydírání... S mojí rozrůstající se úchylkou na pěkné obálky a anglické knížky (které se mi většinou nechce číst :D) to nevypadá, že by se seznam mých knížek k přečtení zužoval, spíš naopak. A co vy? O co jste si napsali? Četli jste už některou z knížek, o které jsem si napsala já? :)

Vaše Wayll