Jsem tak trochu blokofil

Nakupování nejrůznějších per a propisek, křiklavých zvýrazňovačů či nepotřebných bloků a sešitů nám prý dává pocit produktivity, a proto jsme na něm závislí tak moc, jak jsme. Ehm... Jak já jsem. Ždibec. Ždibeček. A nee, vůbec si nekupuji stále další a další, i když se mi v poličce začíná nebezpečně kymácet hromada těch nepopsaných. Je to jako s knížkami.

Pro přehlednost jsem své poklady hned po skupinovém focení rozdělila do několika menších kupek. :)

ZAOSTŘENO NA ŠKOLU

Je to sice trapné, ale tahle hromádka je zkrátka nejmenší. Marně si lámu hlavu, čím to jenom může být. :D

Růžový Pukka Pad naprosto zbožňuju, je rozdělený do pěti oddílů po pěti předmětech, všude je na všechno dost místa a nestane se mi, že bych nějaký sešit zapomněla doma. Maximálně zapomenu všechny najednou. A od toho tu máme růžové plameňáky, což je obyčejná vytrhávačka za kačku :)

PSANÍ

Jako mladší, když jsem ještě mívala fůru volného času (a netrávila hodiny na internetu), jsem dost často psala. Začalo to jako fanfikce na Stmívání (růžoví pejsci navrchu), pokračovalo kopírkou oblíbených knížek a skončilo u jedné začaté fantasy (vybledlý blok pod psy), kterou jsem asi na čtvrt roku ztratila a pak jsem byla líná pokračovat. Do černé vytrhávačky píšu v současnosti.

Lehce psycho žirafu jsem si pořídila s kamarádkou. Sloužila nám jako naše osobní kronika při výletech do Tesca.

To, co můžete vidět výše, je onen zmiňovaný povídkový blok. Obsahuje vysoce účelové příslušenství, jako například hromadu nepřehledných mapek nebo umělecky vyvedený nápis JOGURTOVÉ LÍVANCE.

NESMYSLY DENNÍHO VYUŽITÍ

Zelený bloček úplně vlevo je sice totálně rozpadlý, ale zato úplně nádherně plyšový <3

A tohle už je vnitřek pařezového bloku vpravo. Ano, milý přátelé, píšu si do něj recepty. Ten nápad vznikl tím, že jsem dříve své malé sestřence tvrdila, že jsem čarodějnice a mám v něm neviditelným inkoustem napsané recepty na tajné lektvary. Já vím, bylo to ode mě velice podlé.

 

Na 2 malých fotkách dole vidíte vnitřek toho obrovského deníku, jehož desky už ani nejdou zavřít. Lepím si do něj všechno možné. Fakt všechno. Vymyslete jakoukoliv věc na světě a najdete ji tam. :D

Diář, kde mám zaznamenanou spoustu krásných životních událostí.

ČTENÍ

Jak jste pravděpodobně pochytili, úplně vespod je čtenářský deník. Do modrého bloku si zapisuji všechno ohledně blogu a knížek. A tu černou věc nahoře, kterou mám teprve chvíli, se snažím nosit pořád u sebe a při čtení si do ní píšu citáty, myšlenky a různé další geniality.

 

 

NEPOPSANÉ :(

 

Ne, tahle hromada není největší ze všech. Věřte mi, skutečně není. To se vám jen něco zdá.

Králíčkovský 3D bloček, na němž si můžeme názorně ukázat, proč že konečně potřebuji lepší foťák. Ne vyloženě zrcadlovku za dvacet tisíc, ale něco, co bude schopné alespoň přeostřovat.

Takhle vypadá zevnitř a mně je líto do něj psát. Sice je to absolutní kýč a je tu na můj vkus až trochu moc přeroztomilováno, ale kdo by se staral, že. Je to blok? Je.

Pozor, přichází kámen úrazu. Kytičkový sešit jsem si koupila v sobotu a už do něj píšu biologii (a že se k němu biologie savců vážně hodí), háček ale spočívá vlevo.

Je nesmírně nádherný, že? (A pokud si myslíte, že není, ani mi to nepiště :D) Problém je, že je tak MOC nádherný, až se mi do něj nechce psát. Upřesňuji – nechce se mi do něj psát blbosti. A proto vyhlašuji konkurz na nápad. Budu fakticky neskutečně vděčná, pokud se vám podaří vymyslet, co je hodné zápisku v tomhle nadbloku. Protože mně se to nepodařilo.

Toť pro dnešek vše. Plus ještě jedna společná na závěr :)

 

 Vaše Wayll