Času není nazbyt

   Jistě se to stává i vám, blogerům a čtenářům. Lítáte všude možně, až vám z toho hlava stojí, a ke knize se prostě ne a ne dostat. Já osobně to řeším tak, že ponocuji a čtu každý večer každou noc každé (brzké) ráno v posteli, což je o prázdninách podstatně lehčí než když vás druhý den čekají dvě písemky a ještě zkoušení. Přesto je někdy nad moje síly dostat se ke čtení.
   Tak třeba dneska: Říkala jsem si super, celý volný den, budu moct číst od rána do večera. Jenže namísto toho mi včera večer napsala kámoška a celé dnešní dopoledne jsem strávila po obchodech (mimochodem už mám dva vánoční dárky! :D). Knížku jsem si ze zvyku vzala s sebou na nákupy, ale přece ji nevytáhnu uprostřed regálů a nezačnu číst (nemuvě o tom, že by na mě pak kamarádka byla pěkně nasrštvaná)! :D Fajn, pořád mi zbýval zbytek dne. Jenže. :D Nakupování se nám tak trochu protáhlo a já rovnou z autobusu běžela k babičce na oběd, jelikož oba dva vážení rodičové tráví poslední prázdninové dny v práci. U babičky jsem se pořádně přecpala - dala jsem si dvojitou porci, protože to bylo hrozně dobré :D A když jsem se natáhla na gauč, že jdu konečně číst, spokojeně jsem s plným bříškem usnula. Nespala jsem jsem ani půl hodiny a už mě budil budík hlasající čtrnáct nula nula. Nakonec se mi podařilo přečíst asi dvacet stránek u babičky, deset v autobuse cestou na trénink a večer asi tři u večeře. Dneska jsme si dovezli zbrusu nový koberec, takže byla spousta práce s jeho štelováním, která mě opět odtrhovala od Hořící země. Mezitím mi zavolala další kamarádka a dohodly jsme se na dnešní přespávačce, takže z večerního čtení v posteli taky nic nebude. No a místo abych četla teď, smolím tenhle článek. Tak to vidíte, za dnešek jsem přečetla jenom mizerných 33 stránek a pak se divím, proč že mi to jde tak pomalu. A co ve školním roce, to bude teprv fuška. :D Zatím jsem za prázdniny přečetla 10 knížek (:O!!!!! tak málo!!!) a další tři mám rozečtené, tak je snad stihnu ještě do konce srpna. A jelikož mě knihy neskutečně baví a  vzdát se jich nehodlám, vyplývá z toho jedno důležité rozhodnutí: číst po nocích a být nevyspalá, číst pod lavicí a být blbá, nebo číst za chůze a vypadat jako pouliční zombík? :D

Vaše Wayll

(PS: Psáno předevčírem. Momentálně jsem dneska přečetla celé Hvězdy nám nepřály a jsem z toho ještě stále trochu mimo.)