31.10.13

Taky pořád tak vnucujete?


Za ty roky jsem přišla na jednu věc. Neexistuje způsob, jak někomu (byť nenápadně) vnutit knížku. Věta „Ale ty si to prostě MUSÍŠ přečíst!" nezabírá a ani argumenty typu „Stoprocentně se ti to bude líbit," nebo „Je to úžasné, skvělé, bombastické!" nefungují. Vy už si pomalu rvete vlasy, protože nejen, že jste skutečně přesvědčení, že se to dané osobě líbit opravdu bude, ale také přeci nutně potřebujete parťáka na dlouhatánské diskuze o knize. Ale vaše alespoň pro tuto chvíli spřízněná duše stále nemá čas na čtení, má hromadu položek na wishlistu (ze kterého stejně nic nečte) a bůhvíco ještě. Vy se klepete, abyste jí mohli vyjevit své nejnovější dojmy z té a té scény, ale to byste zase spoilerovali a to nechcete. Co pak? 

Pár metod na vnucování se mi podařilo přeci jen objevit, ale kdo ví, jestli to funguje i jinde, než u mých kamarádek. Tohle u nich zabírá:

1) Najděte si někoho dalšího, kdo knihu četl, a pořád se s ním o ní bavte. Vaše potenciální oběť začne být otrávená, že neustále neví, o co jde, a radši si to přečte. Díky tomuhle si moje nejlepší kamarádka přečetla Město z kostí :D
2) Knížku náhodou někde na pár minut nechte ležet a nechte u ní oběť samotnou. Ve většině případů začne být zvědavá, knížku si prohlédne a třeba ji nakonec i zaujme. Opět případ Města z kostí - na soustředění ji rozečetli asi tři lidé, když jsem ji měla chvíli položenou na stole, zatímco jsem si plavala.
3) Oznamte stávku, dokud si nepřečte alespoň první kapitolu. Ne že bych to měla na někom vyzkoušené, ale tímhle způsobem mě jedna moje vychytralá kamarádka donutila začít Padesát odstínů. Nikdy jí to neodpustím. :D
4) Tohle už několikrát zafungovalo na mojí mamku. Prostě jí přečtěte začátek, námitky nenámitky. Pokaždé, když je máma nemocná a sedí si v klidu a pokoji na křesle s hrnkem čaje, přeruším její klid a pokoj a čtu jí. Co naplat, že protestuje - k ničemu jí to není a zatím se jí vždycky knížka nakonec líbila.
5) Vnuťte knížku babičce, která a) je moc slabá na to, aby se bránila b) čte stejné knížky jako vy (moje babička četla snad všechno, co já).

Taky jste tak strašně šťastní, když vaše snažení nevyjde nazmar a oběť si knížku skutečně přečte?! Ta euforie.. :D Jenom mám pak nutkání ho vyzpovídávat, což u ne tolik sdílných jedinců může být trochu problém a navíc se bojím, že je policejním výslechem od další knihy odradím. :D
Mám naštěstí jednu kamarádku, která sice nic z novějších oblíbených sérií nečetla, ale mého milovaného Pottera má naštěstí přečteného a je víc než ochotná řešit ho se mnou stále dokola a dokola. Co by ostatní řekli jednou větou, my rozebíráme hodinu. Dovedete si představit, jak mě štve, že nečetla Percy Jacksony nebo třeba Eragona?! 
Co se týče opačného procesu - když někdo něco vnucuje mně - v podstatě se nekoná (až na těch Padesát odstínů, které jsem už zmiňovala :D). Já si totiž víc než ráda přečtu cokoli, o čem mi někdo se stejným vkusem řekne, že je to dobré. Hodně často čtu o nechuti k povinné četbě, protože je povinná. Mně povinná četba nevadí, protože když ji nechci číst, tak ji prostě nečtu (Na konci roku z toho bude písemka? Nezájem. :D). Naopak mívám z povinné četby radost, když je tam něco, co se mi líbí, případně to mám na wishlistu.

No, abych to nějak shrnula: Není nad to, když vaši přátelé čtou to, co chcete, aby četli. :D

A co vy, trpíte taky syndromem vnuť-to-komu-můžeš?
Vaše Wayll

16 komentářů:

  1. Tak teď jsem se skvěle pobavila. :-D Já musím říct, že jsem hrozně ráda, že jednoho vnucovacího parťáka mám. Protože předtím to bylo hrozné, neměla jsem si s kým o knize popovídat. :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je dobře, že jste se našli :D :) já jsem strašně ráda za bloggery, jinak bych se z toho nediskutování o knihách zbláznila :D

      Vymazat
  2. My máme na povinné čítanie dostávame knihy typu "nedroguj, aby sa z teba nestala šľapka alebo džigolo." Z celého svojho srdca neznášam! A ešte je horšie, keď je to z vlastného života a ja tú babu jednoducho musím ľutovať, napriek tomu, aký strašný je ten príbeh (aj keď nenormálne dojímavý :D)
    A v mojom okolí nemám moc ľudí, ktorí by čítali to čo ja. Mama síce číta, ale skôr nejaké náboženské (k môjmu milovanému Fantasy sa stavia ako k nejakému špinavému psovi!). Segra tiež číta. Dokonca raz chcela, aby som jej dala prečítať Záblesk, ale to som jej zamietla, lebo už teraz viem, že by mala blbé reči, "že čo to zasa čítam za uchylnárne?" (Naozaj je to prdradne úchylné, ale na druhej strane, ona čítala 50 odtieňov, takže sa nemá čo ozývať :D
    Potom číta aj moja sesternica (podotýkam o 1 a pol roka mladšia). No ona má teraz trošku pubertu, takže ju lákajú skôr chlapci, kamarátky a kupovanie podprseniek (kam sa hrabem ja?). Jej je jedno čo číta. Ona môže čítať bibliu, alebo nejakú starú knihu o hitlerovi, jej je to jedno. Viem, že čítala klany divých mačiek a Fablehaven! Ten si podstivo každú časť požičiavala odo mňa! A nerozumiem jej logike, keď povedala, že ju Eragon nezaujal :D
    Skoro by som ešte zabudla na moju spolužiačku. Tá číta knihy, ale nie fantasy. Skôr tie romnatické kraviny (nič proti romantike). Ale, raz som jej požičala Som číslo štyri a povedala že je to dobré. No hneď po dočítaní zabudla o čom to je, takže naše rozhovory neboli moc záživne, skôr: "Tak čo hovoríš na Johna? Je super, však?"
    "Uhm"
    "Dobrý dej, že?"
    "Uhm"

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Fantasy špinavej pes? Co, co, co? :D jak může?! :D až se dostane přes pubertu, začne povinně číst :D miluju Eragona <3 a strašně mě mrzí, že jsem přišla o tu autogramiádu Paoliniho v Praze.. tak každý je na něco jinýho, třeba jedné mojí kamarádce zas Město z kostí (proč pořád píšu jenom o něm? :D) přišlo moc akční a prý ji na tom bavily jen scény Jacem :D přesně tyhle rozhovory znám taky ;D

      Vymazat
    2. Na Mesto kostí sa chystám :D Už ho mám objednané u mojej sestry :D U druhej mám zas poslednú časť Percyho a mama má na starosti Strach múdreho muža! :D :D Už len čakám, kým sa ma budú ostatní pýtať: tak, čo by si chcela na vianoce? :D Ale, šak ja nič iného ani nepotrebujem! :D Veci mám všetky po sestrách (práve tá, ktorá kupuje Percyho si kupuje veci ani neviem prečo a potom mi ich dáva, lebo ich buď nenosí alebo jej sú malé. Takže tri štvrtiny mojej skrine patrí sestrám :D Ešteže mám pár svojich vyvolených. Mám však na pláne jednu maličkosť! Musím si to však ešte premyslieť. Nechtiac mi to vnukla mama, keď sme sa rozprávali. Určite sa zblázni, keď uvidí môj prvý výtvor zo sestriných vecí...)

      Vymazat
    3. Na Město se těš.! :D já mám bohužel bratra.. :D

      Vymazat
  3. Tak tohle znám, ale teď jsem ve svojí spolužačce objevila spřízněnou duši. Vůbec jsem nepředpokládala, že by četla a jednou jsme jen tak zašli do knihkupectví (proti tomu jsem fakt nic neměla, chodím tam ráda, i když nemám v peněžence ani floka) a ona se začínala rozplývat nad knihami Richelle Mead, kterou zbožňuji! Má od ní přečtenou zatím jenom Sukubu, vlastně čeká, až jí půjčím poslední díl :D, načež jsem jí řekla, že si musí přečíst VA, tak snad mě poslechne.
    Jinak několikrát jsem mamku přesvědčovala, aby si přečetla například právě VA, dokonce i moje sestřenka ji lanařila, takže přejdu asi na tvojí taktiku a kousek jí přečtu, protože jsem přesvědčená, že se jí bude líbit. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tak to muselo být příjemný překvapení :) to já takhle prokoukla spolužačku, když si na seminář přinesla 12 právě půjčených knih z knihovny. :D od Richelle Mead jsem ni nečetla, ale právě ta spolužačka ji také chválila :) ano, ano, když je to pro její dobro, určitě jí to přečti.! :D :)

      Vymazat
  4. Super napísané!:D Vďaka za tipy.:D Niektorými kamarátkami bohužiaľ nepohne nič, ale keď sa dá, odporúčam a jednu kamarátku som úspešne dostala k niekoľkým skvelým dielam a začala pravidelnejšie čitať, yay me.:D

    OdpovědětVymazat
  5. Pobavila jsi mě - tyhle "vnucovací" tipy si zapíšu za uši, budou se mi už brzy hodit. Zrovna dočítám jednu skvělou knížku od Kishona, kterou plánuju vnutit všem ;-).
    Vivi

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. občas vážně pomáhají :D tak to přeju hodně štěstí a úspěchů, třeba si ji taky někdy přečtu ;) :D

      Vymazat
  6. 5) Vnuťte knížku babičce, která a) je moc slabá na to, aby se bránila - toto ma dostalo asi najviac zo všetkých... :D :D super článok :)

    OdpovědětVymazat