24.4.14

Report z novinářského workshopu

Dnešek byl báječný den. Nejen, že jsem ukořistila fotku s celebritou, vyfoukla umístění v soutěži školních časopisů a pořídila si supr ponožky, ale navíc mi oficiálně končí třicetidenní challenge nepití kafe a já si přijdu jako v ráji. Chcete se dozvědět víc?

   Tak tedy, pěkně popořádku. Zatímco jsem se ráno škodolibě smála spolužákům, že se pečou ve škole, já vesele svištěla do Prahy. Ani ne hodinová cesta v doprovodu ostatních členů redakce našeho školního časopisu proběhla samozřejmě řádně inteligentně. (V uvozovkách. Ale nebudu vám sem psát, co jsme řešili, protože když se to napíše, nezní to ani zdaleka tolik vtipně, jako spíš trapně.) Hned při dalším přesunutí, tentokráte metrem, jsme se konečně dostali do divadla, jehož jméno začíná na K. Ne, že bych vám schválně zatajovala informace, ale znáte to… Už nejsem nejmladší. 
   Jen co mi slečna u vchodu nalepila takový ten vstupový náramek, co se dává třeba na koupácích (a že mi ho nalepila HODNĚ nakřivo), následovalo vyplnění nezajímavé ankety (jaké jsou vaše koníčky, co sledujete v médiích a podobně) a průchod skrz miniaturní, ale útulnou kavárnu do spodního patra. Tam jsme měli možnost prohlédnout si další časopisy, jež stejně jako my postoupily do finále. Nebudu se tím tajit – náš byl prostě nejhezčí. :D

   Ze slavnostního zahájení mi uvízlo v hlavě jen to, že v deset vyfasujeme bagety.


   Zapsali jsme se na workshopy. Upřímně, moc z nich mě podle názvu a stručného popisu nezaujalo, a tak jsem se podčmárla pod cosi, z čehož na mě mrkala slova Červená Karkulka. Jelikož workshopy byly naplánované dva, po chvíli uvažování jsem připojila svůj krasopodpis i k prezentaci o multikultuře. Plný název si opět nepamatuju. Asi si s sebou budu nosit bloček a tužku. Když už nic jiného, bude to vypadat profesionálně. :D

Jaromír Nosek. Můžete ho znát třeba
 ze seriálu Vyprávěj.
   Na rozdíl od zahájení se workshopy nacházely ve zcela jiné budově (abychom to my nepražáci měli co nejjednodušší, že), a tak jsme byli nuceni opět vycouvat kavárnou ve vestibulu a… a světe div se, v kavárně seděl Jaromír Nosek a popíjel kafe! (Pokud nevíte, o koho se jedná, napravo vidíte jeho fotku. Tedy, ehm, pokud s ní Blogger nemá jiné záměry) Ochotně se s námi vyfotil a přestože se smíchem nadával, že ani nemůže dopít kafe, zdálo se, že i jemu to udělalo radost. No ještě aby ne, fotka se čtyřmi sličnými dámami (:D)! To je právě to, co by mě na herecké profesi bavilo nejvíc. Lidé, kteří vás poznávají v kavárně a místo aby dostali zánět spojivek, mají z toho druhé Vánoce.

   Workshopy byly podány trochu jinak, než jsem očekávala. Myslela jsem, že nám budou dány rady ohledně novinaření, a přiznávám, že jsem tajně doufala i v nějaký ten tip na psaní recenzí. Ačkoliv rady ani tipy nepřišly žádné, témata byla sama o sobě zajímavá a studentky vysoké školy publicistické, které je přednášely, vystupovaly vtipně, mile a sympaticky.

   Přestože workshop číslo jedna (aneb multikultura a blabla) mě docela bavil, nic nového mi nepřinesl. Podívali jsme se na dvě krátká videa a diskutovali o předsudcích společnosti a zobecňování. Hloupé blondýny, nepřizpůsobiví Romové a tak. A když říkám diskutovali, myslím tím z celkového počtu patnácti lidí mě a další dva studenty, kteří jsme se očividně jako jediní nebáli otevřít pusu.
   Následovalo co? BAGETA. Se sýrem. A vajíčkem. A majonézou. Byla vynikající, pokud to chcete vědět.


   Druhý workshop byl o něco zajímavější. Slečna přednášející přišla se zamyšleníhodným nápadem: Zkuste si svůj život představit jako film, přičemž vy sedíte na gauči s miskou popcornu (zaručeně vysypaného ve výstřihu, pokud jste alespoň z části stejné čuně jako já) a ovladačem v ruce. Jaká tlačítka byste chtěli na ovladači mít? A jakého žánru by film byl?
   Řešili jsme ještě jednu věc a já bych byla ráda, kdybyste mi do komentářů napsali vaši odpověď (jak na tuto otázku, tak na obě předchozí).
 Jak by se změnila pohádka o Červené Karkulce, kdyby Červená Karkulka byla chlapec?

   Po workshopech jsme opět byli povoláni zpět do káčkového divadla a během těch zhruba sta metrů jsme stihli dvakrát špatně odbočit. Navíc jsem absolvovala hádku s naší učitelkou, která nám v časopise dělá korekturu (rozuměj cenzuru). Hádka naštěstí dopadla v můj prospěch a já samolibě nakráčela do sálu, z něhož jsem po pár vteřinách opět vypadla, protože v něm probíhal jakýsi program a já jim tam nechtěně vlezla.

   Vyhlašování. Pecka! Pokusím se svým nestydatým vytahováním nezabírat přespřílis místa, prostě jen řeknu, že jsme vyhráli a postupujeme na republiku. Sláva nazdar výletu, wohoa. A víte co? Dostali jsme pytel cen. WOHOA! Výhru jsme si spravedlivě rozdělili a já si pro sebe sbalila diář, dvě propisky a záložku. Knížku jsem šlechetně přenechala ostatním, jelikož mě stejně moc nezaujala a nemusím si hned nahrabat všechno, že.

   Jestli jste to dočetli až sem, tak jste vážně borci. Přemýšlím, jestli jsem vůbec někdy dřív napsala takhle dlouhý článek. Navíc o jednom jediném dnu. Ale nevadí, jdeme dál.

   A nebo ne, už vás nebudu zdržovat dalšími nepodstatnými zbytečnostmi. Ale ještě jsem vám chtěla říct, že jsem si koupila nové ponožky, protože to ani náhodou není nepodstatná zbytečnost, vůbec ne.



Vaše Wayll

9 komentářů:

  1. :D :D Tak to je boží článek! :D
    1. Gratuluju k postupu :)
    2. Jaromír Nosek se mi hrozně líbí :) Ne že bych koukala na české filmy (vlastně na jakékoli filmy :D), ale Rebelové ♥, to je moje srdcovka :D
    3. "Jediné co jsem si zapamatovala bylo, že se budou rozdávat bagety" :D Pobavilo :D :D
    4. Divadlo na K v Praze a jde se tam přes kavárnu? Napadá mě jen Kalich a Komedie..:)
    5. Nad Červeným Karkulákem se zamyslím, ale nevím, co vykoumám :D
    6. Gratuluju k ponožkám :D
    Piš takovéhle články častěji :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :)
      Rebelové jsou skvělí! A vlastně jsi mi tím připomněla, že jsem je dlouho neviděla, což bych měla honem rychle napravit... :D Já ho měla ráda už od té doby, co jsem ho asi v 10ti letech poprvé viděla v divadle - má totiž stejné příjmení jako moje babička s dědou :D
      Ano, Komedie, kápla jsi na to! :)
      Ohledně Karkuláka padaly návrhy typu: "Dyť on k tý babce ani nepůjde! Sežere svačinu z košíčku a půjde někam hulit!" :D
      Doma jsem zjistila, že ponožky mi jsou velké :'( :'( :'(
      Vynasnažím se, když bude o čem :) Mám v plánu seškrábat nějaký podobný report z chystaného Majálesu :)

      Vymazat
  2. Super článek! :) Vtipnej, skvělej, hned bych tam vyrazila taky! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. díky :) Přidej se k nějakému časopisu a příští rok se třeba uvidíme! :D

      Vymazat
  3. Nějakou nehodou se stalo, že mi unikly tvé 3 poslední články! :O ... :D No každopádně svět je zachráněn, já je objevila i bez pomocí bloggeru ;) :D
    Po přečtení tohoto článku mám tak trochu chuť začít psát i do našeho časopisu... No uvidíme :D
    Každopádně gratuluji k vítězství v soutěži i v hádce s učitelkou a k fotce s celebritou ;)
    Můj film by byl dobrodružný, romantický s happy endem samozřejmě a na ovladači bych chtěla tlačítko "Vymazat trapné situace", ale asi bych se nechtěla dívat do své budoucnosti :)
    Chtěla jsem napsat "Tak by to byl červený Karkulák" ale to už tu napsala Melinda, takže spíš kdyby byla kluk, tak by se z toho nic nestalo, protože vlk byl přece pedofil zaměřený na ženské pohlaví ne? :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No to by bylo, aby mé články zůstaly nepovšimnuty.! :D
      Určitě začni, má to spoustu výhod. Například můžeš manipulovat davy :D Ne, že by to až tolik lidí četlo, ale vedení tě pak má za "elitu" a občas se naskytne příležitost kecat do důležitých záležitostí, do kterých ti nic není :D
      To já bych se do budoucnosti koukla docela ráda :) Kdyby tam bylo něco dobrého, mohla bych se těšit, a kdyby něco špatného, alespoň bych se na to připravila. A naprostý souhlas s tím, že tu trapnost by to ubrat někdy vážně chtělo :D
      Tak s tím pedofilem jsi mě dostala :DD

      Vymazat
    2. Hmm něco pro mě :3 ...jak jsem se dneska dozvěděla, tak náš školní časopis trochu krachuje, ale pokud mě neopustí nadšení, tak se domluvím s profesorkou, že bychom s tím něco udělaly a začaly ho zase pravidelně vydávat ;) :D
      No kdyby to nebyla má budoucnost, tak by mi to bylo jedno - chtěla bych vidět pokrok a všechno, ale co bude se mnou to asi ne :D - o to překvapení, který člověk mě naštve zítra, bych se nechtěla připravit :D

      Vymazat
    3. Máte i nějakou internetovou verzi časopisu? Že bych se podívala :) A jak už jsem psala, určitě začni :) Je to super a navíc to pak můžeš napsat i do životopisu :D
      No já bych právě chtěla vidět i tu svoji :D nechtěla bych vidět úplné stáří nebo jak umřu, to ne, ale takových deset, dvacet let dopředu... hmmm :D

      Vymazat
    4. Ne :D ono to vážně spíše nefunguje než jo ;) ...Od příštího roku se do toho vrhnu ;)
      No něco do sebe ta budoucnost má ;)

      Vymazat