26.8.14

Harry Potter a relikvie smrti (deníčková recenze)


strana 93
1. Připravit pojízdnou knihovnu – splněno
2. Navléct skučícího ghúla do pyžama – splněno
3. Přestat číst – error ! error ! error !


Přijdu si už téměř trapně, jak to neustále opakuji a omýlám stále dokola, ale je to tak. Knížka je neodtrhnutelná. Vlastně jsem ji odložila z jediného závažného důvodu. A že je to důvod nemálo příšerný a katastrofický. Podívejte se sami:

Poznáte, co tady nehraje?

To je... to je skandál! Jak se to krucipísek stará závora mohlo stát? Vysvětlí mi někdo, jak je to možné?! Co mám teď asi tak dělat?! Jaký nesmírně přitroublý a nezodpovědný knihoničitel se mohl dopustit takového zločinu a ZTRATIT celou stránku?! Dámy a pánové, zuřím. Umírám touhou přetáhnout toho blbce palicí. (A zároveň doufám, že jsem tím blbcem nebyla já.)

strana 105
Občas musíme pojevit rebélii a vzdorovat autorce. Odmítnout její přání a popisy. Velet svým vlastním představám sami. Připustit, že se Rowlingová spletla a některé postavy zkrátka vypadají jinak, než píše. Vždyť kdo by uvěřil, že Fred Weasley vypadá jako obtloustlá kulička a ne jako James Phelps?

strana 109
No ne, Ron má prostřední jméno?

strana 118
Nestává se tak často, že by nějaká knížka měla všechno. Napínavá, vtipná, smutná, strašidelná, zamilovaná, šokující... Napadá mě toho spousta. A teď si pojďte přečíst můj oblíbený úryvek.


   „Že jsi v životě neslyšela o Bajkách barda Beedleho?" pohlédl na ni nedůvěřivě Ron. „Děláš si legraci, co?"
   „Ne, nedělám!" ujistila ho překvapeně Hermiona. „Copak ty je znáš?"
   „No samozřejmě!"
   Harry vzhlédl, protože ho to zaujalo. Že by se našla nějaká kniha, kterou Ron četl a Hermiona ne? To se ještě nikdy nestalo. Ron ale jejich údiv zjevně vůbec nechápal.
   „No tak, nechte toho! Beedle je přece údajný autor všech klasických dětských pohádek, ne? Ferdinandova fantastická fontána... Čaroděj a skákající hrnec... Králíček Šmudlíček a jeho užvaněný košťál..."
   „Cože?" zachochotala se Hermiona. „Jak že se jmenovala ta poslední?"
   „Dejte už pokoj!" zaprskal Ron a nevěřícně se díval z Harryho na Hermionu. „Přece musíte znát králíčka Šmudlíčka..."
   „Moc dobře víš, Rone, že jsme Harry i já vyrůstali v mudlovských rodinách!" ohradila se Hermiona. „Tyhle pohádky jsme jako malí neposlouchali, nám vyprávěli Sněhurku a sedm trpaslíků, Popelku..."
   „Co je to, nějaká nemoc?" chtěl vědět Ron.

strana 135
Víte, proč tetička Muriel zběsile nadává na Ginervu Weasleyovou?  Tušíte, proč Viktor Krum znovu přijel do Anglie a o čem se bavil s Ronem? Máte ponětí, odkud si strýček Bilius vytahoval chomáče kytek? Ne? Tak to je načase, abyste si (opět) přečetli Relikvie smrti. Protože já vám to neprozradím.

strana 274
Dneska jsem se vrátila ze čtyřdenního cheerového kempu s Američany. Za celý den tam stihnete tři věci – trénovat, jíst a spát. Čili žádný Harry. Poslušně na mě čekal doma, pečlivě rozečtený a odložený přesně na této stránce. Rodiče mi ho už o něco méně poslušně uklidili a vyndali záložku. Ovšem já stránku už našla a mám knížku otevřenou přímo před sebou. Jsem ale tak nabitá emocemi ze soustředění (a především z Amíků), že netuším, jestli zvládnu vstřebat i ty z Harryho. Nemám zdání, kdy ho dočtu.

strana 308 – Brumbálův věk odhalen!
Wohoa, tady to je! Poslední vodítko k Brumbálově věku! Tramtadadaa dadaa! Tak tedy: na konci šestého dílu je Brumbálovi 75 let. Oproti tomu Voldemort je koncem Prince dvojí krve teprve sedmdesátiletý jinoch. 
(PS: Pokud by se vám to nezdálo, v komentářích pod článkem se v tom ještě trochu šťouráme.)

strana 560
Ha, ha, ha! Rowlingová přistižena při činu! Právě jsem v její knížce objevila chybu. Na pár nesrovnalostí jsem sice narazila už dříve, ale vždycky se jednalo o nějaké nevýznamné přehmaty, které se daly jednoduše a s trochou fantazie vysvětlit a překroutit tak, že ve výsledku dávaly smysl. Teď jsem však narazila na cosi zcela nepopiratelného a nepřekroutitelného. Naprosto jasně je tu psáno, že Snape chodil do Bradavic s Averym. Jelikož to bylo v době, kdy školu navštěvovali i Haryho rodiče, víme (podle dat na jejich hrobech), že to bylo v letech od roku 1971. V šestém díle je zároveň při jednom z myslánkových výletů zmíněno, že i Tom Raddle se v Bradavicích stýkal s Averym. Z čehož tudíž vyplývá, že se buď Rowlingová o pár let přepočítala, nebo Avery 34x propadl.
(PS: Hned po zveřejnění článku jsem byla upozorněna na jeden zásadní fakt – a to, že Averyové byli jaksi dva. Avery starší a jeho syn. Nehchápu, jak mě to mohlo nenapadnout a nevím, jestli bych se měla smát nebo stydět. Takže tolik k omylům J. K. Rowlingové :D)

03:58
Dočteno.

Následovala naprosto nezapsatelná bouře a změť pocitů. Zdaleka nejlépe tedy uděláte, když se také odhodláte a stejně jako já spolu s brýlatým hrdinou nasednete na bradavický expres. Je totiž jedno, zda je vám deset nebo padesát, zda jste student učící se na reparát z matiky nebo šílený vědátor. Ať jste kdo jste, tenhle příběh vám vleze pod kůži. A já ho nikdy nepřestanu milovat.

Vaše Wayll

7 komentářů:

  1. Ahoj,
    nejak mi nesedia tvoje fakty v článku. Dovoľ, aby som ti to ozrejmil :-)
    pokiaľ viem tak Dumbledore sa narodil v lete roku 1881 a zomrel v 1997, čo určite nie je 75 rokov. Veď predsa nemohol byť len o pár rokov starčí od Voldemorta, keď on už bol dávno učiteľom na Rokforte, keď prišiel po Toma do sirotinca. :-)

    Čo sa týka Averyho, tak na jednej stránke som našiel toto:
    - Avery (ml.): Žiak, ktorý chodil na Rokfort v čase, keď tam študovali aj James Potter alebo Severus Snape. Po páde Lorda Voldemorta unikol trestu, pretože sa obhájil tým, že konal pod kliatbou Imperius. Pre tento čin ho Voldemort po svojom návrate mučil kliatbou Cruciatus.
    - Avery (st.): Jeden z tých skorších smrťožrútov. Navštevoval Rokfort ešte spolu s Tomom Riddlom.
    Takže asi boli dvaja. :-)
    No tieto tvoje články ma bavia. Píš ďalej! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, nevím, odkud máš rok Brumbálova narození (a nijak ho nezpochybňuji), ale já to našla v knize trochu jinak. Píše se, že roku 1945 zvítězil v souboji nad Grindewaldem. Zároveň je v Životě a lžích Albuse Brumbála napsán rok, kdy se ve svých 17/18 stýkal s Grindewaldem a že ho jen několik (tuším, že něco kolem 5) let nato porazil. Nevím, jestli jsem něco pomátla nebo mi něco uniklo, protože nad tím učením Toma jsem také přemýšlela a tvoje letopočty sedí rozhodně lépe :D Ale takhle jsem to našla. :)
      S tím Averym máš naprostou pravdu a nechápu, jak mě to mohlo nenapadnout. Jdu to opravit :D
      Díky za info :)

      Vymazat
    2. Taky mě to napadlo, že to budou různí Averyové :)
      A s Brumbálem mi to též nesedí :D

      Vymazat
  2. Ztratit dvě stránky z Harryho?!?! No to by mě rovnou mohli poslat do blázince! :D Jinak Brumbál je nějaký mladý, podle tvých propočtů...? Vždyť už byl hoooodně dospělý když bylo Raddleovi 11...nebo jsem nějak mimo a blbě jsem to pochopila? :D
    Králíček Šmudlíček a jeho užvaněný košťál je nejlepší název pohádky ever :D :D A taky se jedná o moji oblíbenou scénu v HP7 :D
    A film zkreslil i moje představy :D Protože podsaditý je prostě Ron a Fred s Georgem jsou vytáhlí hubeňouři a basta :D
    Tyhle články mi budou chybět. Nechceš začít číst Harryho odznova? :D Nebo nějakou jinou moji oblíbenou sérii, která má aspoň tak dvacet tisíc dílů? :D (ne že by taková existovala, ale mě by bavilo o tvém čtení číst! :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že se někam vytratily už před pár lety, takže přesto, kolikrát jsem Harryho četla, vůbec netuším, o čem jsou. :D
      Hlavní trojku si ještě zvládnu představovat podle sebe, ale Fred a George jsou prostě filmoví :D
      Moc děkuju za chválu :) Jestli s podobnými komentáři nepřestaneš, asi se budu nonstop červenat :D

      Vymazat
    2. Chichi, tu chválu si zasloužíš, takže asi budu pokračovat, promiň :D
      Jinak pokud chceš, můžu ti ty stránky vyfotit a poslat, nebo tak něco :) Protože to stojí za to :D Aspoň ti pošlu nejlegračnější odstavec :D (moje další oblíbená :D)

      „Jenže i když zničíme věc, ve které ten kousek duše přebývá,“ zamyslel se Ron, „co mu zabrání, aby se prostě nepřestěhoval a nežil v něčem jiném?“
      „To nejde, protože viteál je naprostým protikladem lidské bytosti.“
      Když viděla, že se Harry i Ron tváří absolutně nechápavě, pokračovala rychle ve vysvětlování. „Podívej, Rone, kdybych teď popadla meč a probodla tě, tvou duši bych tím vůbec nepoškodila.“
      „Což by pro mě bezpochyby byla obrovská útěcha,“ poznamenal Ron.
      Harry se zasmál."

      Vymazat
  3. Tak tu vytrzenou stranku bych rozdejchavala dlouho :D jeste ze to bylo relativne v zacatku, i kdyz v Harrym by clovek nemel preskocit nic:)

    OdpovědětVymazat