Jsi jako má osobní značka heroinu! NÁVNADA

O CO JDE?

Lidstvo je zvrhlé a nenávistné. Přesvědčit se o tom můžete i v poměrně nové knize Návnada, jejímiž hlavními protagonisty je partička feťáků. Feťáku, kteří se bez jakýchkoli vzpomínek probudí na ostrově a jediná jejich naděje na další heroin leží daleko předaleko. Musí se potýkat s rychle rostoucími abstinenčními příznaky, superkrvelačnými žraloky a, co je nejhorší, se sebou samými.


název: Návnada (Bait)
autor: J. K. Messum
počet stran: 224
překlad: Soňa Tobiášová
nakladatelství: Alpress

A CO NA TO JÁ?

Návnada se četla rychle a jednoduše, stránky rychle ubýhaly a děj pozoruhodně utíkal, ačkoli se zpočátku v podstatě nic moc nedělo. Styl psaní mě však nijak zvlášť neoslovil. Jazyk jako takový neoplývá zrovna archaismy či knižní češtinou, žádný epiteton ornans či epiteton constans. Což mi nevadí, nemusí hned všechno být jako od Nabokova. Co mi už trochu vadilo, byla přemíra vulgarismů. Chápu, že zrovna k narkomanskému prostředí se to víc než hodí a nějaké to nadávání je zcela na místě. Dokonce by to bez toho bylo i tak trochu divné. I tak si ale myslím, že kdyby autor použil o nějakou tu kurvu nebo krávu míň, asi by ho to nezabilo.

Tahle obálka se mi moc líbí.

Námět také zrovna nesrší originalitou. Skupinka postav, která se z bodu A musí dostat do bodu B. Cestou jich pár umře. Kde už jsem to jen slyšela? Spíše než Hunger Games (které se nám tvůrci obálky docela agresivně pokouší vnutit) mi příběh připomíná 15 minus – které je však nesrovnatelně lépe napsané.

Ne že bych na knížku jen nadávala. Například se mi líbilo docela šikovné prolínání děje. Kapitoly v první půlce knížky jsou na střídačku vyprávěné v současnosti – na ostrově – a v minulosti některé z postav. A když je minulost ukončena pohledem na nebe, přítomnost začne taktéž pohledem na nebe. Bylo zajímavé sledovat, jak autor všechno propojuje a postupně vytváří obraz, díky němuž pochopíme hlavní hrdiny a možná se s nimi i ztotožníme. Avšak vzhledem k tomu, že se všechno točí jen kolem herákových závisláků, musím přiznat, že pro mě ztotožňování bylo těžké a pravděpodobně se ani žádné nekonalo.

Možná by můj názor dopadl trochu jinak a nebyl by tak negativní, nebýt české obálky. Není snad jediná věc, která by se mi na ní líbila, a pokud něco na obálkách opravdu nesnáším, jsou to nápisy typu PRO PŘÍZNIVCE HUNGER GAMES. Ne. Ne. Ne. I kdyby si knížky byly sebepodobnější (což tyhle dvě nejsou ani náhodou a nechápu, jak na to kdo přišel), tahle srovnávání nemůžu vystát. A obzvlášť ne, když takhle hyzdí obálku.

VERDIKT

Návnada u mě pohořela. Výhodou je, že se jedná jen o krátké dílko bez pokračování, které máte rychle přečtené. Takže i když vás stejně jako mě neosloví, nic tím neztratíte (maximálně chuť k jídlu). Děj je jedna velká akce, čili pokud nejste vybíraví ohledně vystříbeného stylu a důmyslných detailů, existuje poměrně velká šance, že se vám bude líbit. Za mě však jedno velké NE.

Vaše Wayll