24.1.18

Úsměvná knížka od usměvavý holky – TOVÁRNA NA SNY


Anie Songe zná spousta lidí. Pro některé je to holka, která jim dává rady do života a inspiruje k víře v zázraky. Pro některé je to sluníčkářka a pozérka, která prostě jenom měla štěstí. Pro mě je to holka, pod jejímž vlivem jsem si koupila bílou čepici (protože jí děsně sluší, takže mně bude taky, ne?), která mi hned první den spadla do bláta. A teď se mi do spárů dostala její knížka.



Knížky, které lidem radí s jejich životem, moc nemusím. Spousta těch pravidel totiž platí jen na autora knížky, který je pak cpe a rozdává všude kolem. Četla jsem Konec prokrastinace, který se sice pěkně četl a měl spoustu obrázků, ale ve výsledku mi přišlo, že ze mě dělá robota. Den předem si přesně naplánovat, co v kterou minutu budu dělat, abych dosáhla co nejvyšší efektivity? Ale... Ale... Co když se mi prostě nebude chtít? Co když mě chytne záchvat žravosti a já místo 15:38-16:22 vypracovat technický překlad budu mít chuť na 15:38-navždy cpát se koblihama? Co když venku zrovna bude strašně krásně zapadat sluníčko? Takže jsem usoudila, že tyhle knížky nejsou nic pro mě.

Pak jsem narazila na Anie. Která je pořád tak děsně šťastná (nebo se tak aspoň tváří). Sakra, jak to ta holka dělá? A po přečtení pár jejích článků o radosti ze sbírání mrňavých borůvek jsem usoudila, že mě ty články fakt baví. Nu což. Objednám si knížku a uvidím. Když to budou žvásty, budou to aspoň hezky napsaný žvásty.

 
Ale žvásty to nebyly. Ono vlastně asi záleží na tom, jaký vy sami máte pohled – jestli ten věděcký a matematický, kupte si Konec prokrastinace. Ale jestli radši věříte v zázraky, vzhůru do Továrny na sny!


Továrna na sny je neuvěřitelně pohodová knížka. Prosakuje z ní klid a sluníčko. Anie vás nabádá, abyste ji četli pomalu a s čajem, nespěchali a nad vším se zamýšleli. Rozvádí svoje názory na život a na to, čeho všeho můžeme dosáhnout. A místo toho, abyste si řekli, že je to blbost, v dalších pár odstavcích vtipně popíše, jak se jí to povedlo, a vy vidíte, že to blbost není. A když to šlo Anie, půjde to přece i vám!


„Jednou za měsíc se měníme v šílený potvory (rozumějte krávy), které samy nechápeme. Brečíme, vztekáme se, prdíme, rodíme a hrozně oddaně milujeme. Protože jsme prostě takové – přirozené." 


Krátké kapitolky v knížce se pomyslně dělí na dvě části. První část článků je o tom, jak se trošku víc usmívat. Jak se mít rádi. Jak si správně přát. Jak být tak nějak šťastnější. Vlastně přesně ty věci, které normálně nemusím. Proč by mi nějaký cizí člověk říkal, co JÁ mám dělat a jak JÁ mám být šťastná? Anie mě naopak úplně rozzářila. Nic z toho, co píše, totiž nejsou nějaký vymyšlený komerční bláboly, ale věci, se kterýma až do morku kostí souhlasím. Jen jsem je potřebovala slyšet taky od někoho dalšího. Uspořádat si je dohromady. Vzpomenout si na to, co jsem už tak nějak pozapomněla. Objevit v sobě to děcko, který si chce hrát a vidět svět v barvách, ne jako hnusnou černou šmouhu. Ne jako svět, kde si musíte zakrývat vrásky od smíchu a pihy od sluníčka.



Jednu zásadní věc jsem si ale uvědomila až díky knížce. A to to, že je taky někdy potřeba zpomalit. Vždycky jsem si myslela, že musím všechno zažít, všechno vidět, přečíst všechny ty knížky a u všeho být. Zkrátka to všechno stihnout. A tak jsem pořád jenom běhala sem a tam a dělala věci ne proto, že jsem zrovna chtěla, ale proto, že přece není čas! A já to chci stihnout, než umřu! A pak mi Továrna na sny udělala v mozku pomyslné STOP. Zpomal, Zůzo! A tak jsem to zkusila. Všechno dělám v klidu a užívám si ty chvíle, kdy jenom ležím a představuju si, že jsem vysoko v horách, místo abych si nadávala, že tím meškám čas. A lidi, ono je to fakt báječný!

„A tam jsem si uvědomila, že budu radši spokojená uklízečka v uniformě XXL, než nešťastná manažerka v botách od Blahnika."

Druhá část článků jsou historky z Anetčina života. Kraťoučké příběhy o tom, jak se s Lukášem poznali, jak se snažili nomádit v Chorvatsku nebo jak bez peněz odlítli do Singapuru. Napsané strašně mile a vtipně a vůbec ne přemoudřele. Všechny si v sobě nesou takový malý, láskyplný ponaučení: Vidíte? I takový trdlo jako já to zvládlo.


Všechna ta písmenka jsou proložená omalovánkami. Ty pro mě představovaly mučivé dilema – zároveň jsem nemohla přestat číst, ale zároveň jsem ty obrázky nemohla nechat nevybarvený! Spolu s obrázkama se občas vyskytly i nějaké ty seznamy, recepty (na odstranění strachu a tak) a prázdné linky, abyste si je mohli sami vyplnit. Taková menší kreativní oáza. Vyřádíte se, zablbnete si s barvičkama a jako bonus se vám splní pár snů. No neberte to.


Továrna na sny je knížka, u který si odpočinete, u který se usmějete a která vás možná (stejně jako mě) naučí nepospíchat.

Koupit si ji můžete tady.

Vaše Wayll

4 komentáře:

  1. Mě u téhle knížky odrazuje, jak moc velký mainstream v poslední době je. Jednou bych si ji ale chtěla přečíst :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Takové věci mě dřív taky odrazovaly, ale už jsem se přes to nějak dostala. Ale hlavně u téhle knížky jsem ani nevěděla, že je mainstream :D Až teď zpětně zjišťuju, že ji vlastně zná fakt hodně lidí. :)

      Vymazat
  2. شركة امست للتنظيف افضل شركة لتنظيف المنازل والشقق والفللوالبيوت والمجالس والكنب والمفروشات والخزانات بالقطيف والمنطقة الشرقية لديها عمالة مدربة وخصومات هائلة طما توفر خدمات مكافحة الحشرات ورش المبيدات بالقطيف باسعار رخيصة ومناسبة وخصومات هائلة

    شركة امست للتنظيف

    امست للنظافة القطيف
    شركة امست لمكافحة الحشرات
    شركة امست لرش المبيدات

    OdpovědětVymazat