Polib mi řiť, holobrádku! LETOPISY VUKOGVAZDSKÉ DRUŽINY

Neočekávejte vybíravou mluvu nebo jednání jako v peřinkách. Ani statečné hrdiny a nesobecké pohnutky. Vukogvazdská družina není pro každého, ale pokud vás tyhle neobvyklé středověké knížky z fantasy světa baví, učaruje vám.

ANOTACE

Jsou knihy, v nichž neohrožení hrdinové bojují se silami temnot a zachraňují svět. Letopisy Vukogvazdské družiny mezi ně nepatří.

Protože jejich svět není černobílý. Spíš zatraceně špinavý!

Příběh o společném putování a hledání přátelství, plný útrap, krve a hrachové kaše. 

Tovaryš Keredok k smrti rád piklí. Kudúčka Meoda si chce vydupat trochu uznání. Rváč Jokedit touží po řádně chmeleném pivu. Pohan Rinvit by se rád vyhnul hranici. A smolař Dargos... Ten by chtěl konečně svatý klid.

série a díl: Letopisy Vukogvazdské družiny, díl 1.

autor: Jan Kravčík a další členové Vukogvazdské družiny

počet stran: 392

odkaz na Vukogvazd, kde si můžete přečíst ukázkové kapitoly

A CO NA TO JÁ

   Narazila jsem na jeden ze vzácných případů, kdy anotace skutečně vystihuje knihu. Děj se odvíjí přesně v takovém duchu. Ale anotace nebyla to, co mě ke knize úplně prvně nalákalo a proč jsem si ji z knihovny, byť s pochybami, odnesla domů. Šlo spíš o takovou malou soukromou výzvu. Kniha má totiž následující dva háčky, které, když je správně překroutíte a uchopíte za správný konec, činí dílo o to lepším. A já byla zvědavá, jak se mi povede s nimi vypořádat. Autorův styl je totiž cokoli, jen ne stereotypní. První z "háčků" vězí v tom, že se v celé knížce jedinkrát nevyskytují uvozovky. Ne, že by postavy nemluvily, to ne. Místo uvozovek jsou ale používány pomlčky. Což je rozhodně nezvyk. Zprvu se mi to zdálo jako mnohem větší překážka, než to nakonec ve skutečnosti byla. Zvykla jsem si na to asi tak... po dvou stránkách? :D 

Keredok zařval jako tur, načež omdlel jako špalek.

   Hůř už se mi zvykalo na střídání pohledů (což je ta druhá "překážka", kvůli které jsem se rozhodla knihu zkusit). Obecně moc střídání pohledů mezi více postavami nemusím, protože si zpravidla jednu oblíbím a pak jsem otrávená, když vypráví někdo jiný. Ve Vukogvazdské družině se vypravěč střídal co pár stránek. V tomto případě to mělo spíše výhody, než nevýhody. Znáte myšlenkové pochody všech postav, víte o nich věci, které nahlas nevyřknou, podíváte se na více míst současně. A díky závratné rychlosti, jíž se mění, si je ani nestihnete pořádně oblíbit a už jste v hlavě někoho jiného.

   To nemyslím tak, že bych si nikoho neoblíbila. Spíš že jsem na ně nebyla upnutá a nerozčilovala se, když předali štafetu zase dál. Vlastně ani nedoporučuju na někoho se upínat. Dost možná se totiž může stát, že vám vaše postava umře. Nebo si prostě sbalí saky paky a odejde a pak se o padesát stránek dál vrátí. Nebo taky ne. Postavy si příběhem prolétávají, jak se jim zachce.

,,Otočil jsem se na Borina, který se tvářil nenápadně jako kačer, když zahlídne pekáč."

   Ať už jsem o čemkoli psala cokoli, tahle knížka je opravdu NEODHADNUTELNÁ, možná právě proto, že se nesnaží napodobit současnou young adult literaturu s podobnými zápletkami a dějovými zvraty. Chvíli nic, ticho před bouřkou a najednou masakr. Naprostá unikátnost vzniká prostým faktem, že příběh původně vůbec nevznikal jako kniha, nýbrž jako role-playing hra (určitě to znáte - Dračí doupě). A jak si to tak zpětně uvědomuju, dost se to na většině scén odráží a je to znát - opět v dobrém slova smyslu. 

   Je to drsné, vtipné, neomalené. Středověké. Postavy se se svou mluvou moc nemazlí (Aby ses neposral, holobrádku) a ani v myšlenkách nebývají nejslušnější. 

,,Na Zliči mají pořekadlo: Ráno šlápneš do hovna, večer do hnoje."

   K obálce se toho moc říct nedá. Nezaujme, neurazí (akorát ta kaše se mi zdá trochu nechutná :D). Líbí se mi tmavě hnědé okraje, lemující přední i zadní stranu obálky, a krvavé stříkance. Co mě docela překvapuje je, že se nikde neobjevuje jméno autora/autorů.

   Dějovou zápletku tu rozmazávat nebudu. Pokud vás knížka zaujala, dozvíte se ji sami, až budete číst, a pokud ne, stejně vás asi nezajímá. :D Ani žádné další důležité věci k napsání asi nevymyslím, přestože o knize rozhodně je spousta dalších věcí co říct. Zbývá vám jediné: Okamžitě se vydat do knihkupectví a držet vašim oblíbencům pěsti, aby se dožili následujícího rána. 

Vaše Wayll

PS: Ta knížka, její autoři a prostě celý styl a způsob, jakým vznikala, mi přijde strašně zajímavé. :D Doporučuju podívat se sem, jestli vás to aspoň trochu zajímá :)