MODRÁ JAKO SAFÍR, ZELENÁ JAKO SMARAGD

Pokud jste ještě nečetli Rudou jako rubín a máte rádi young adult literaturu, humor a cestování časem, bezpodmínečně to musíte napravit a okamžitě si první díl (recenze) pořídit. Je totiž docela dost dobře možné, že vás nadchne tak jako mě a budete se okamžitě muset pustit do následujícíh dílů.

A abych se u každé knihy zvlášť neopakovala a nepsala to samé, pustila jsem se rovnou do "dvojrecenze".

ANOTACE

Čtěte pokračování úspěšné knížky Rudá jako rubín! Být čerstvě zamilovaná v minulosti vážně není dobrý nápad. To si přinejmenším myslí šestnáctiletá Gwendolyn, novopečená cestovatelka časem. Koneckonců mají oba s Gideonem docela jiné starosti. Například jak zachránit svět. Nebo se naučit tančit menuet. A ani jedno není vůbec snadné! Gwen má sice po svém boku několik dobrých rádců, ale když se Gideon začne chovat tajuplně, je jí jasné, že musí své hormony co nejdříve dostat pod kontrolu...


Gwendolyn má zlomené srdce. Zdá se, že Gideonovo vyznání lásky bylo pouhou fraškou, aby šel na ruku jejich úhlavnímu nepříteli, hrozivému hraběti Saint Germainovi. Ale pak se stane něco naprosto nepochopitelného a Gwennin svět je vzhůru nohama. Ji i Gideona čeká dech beroucí úprk do minulosti a taky menuety, paruky, kordy a divoké pronásledování a nad tím vším se vznáší otázka, zda se dá stav pokojové fontány vůbec léčit… (pozn. Xemerius se velmi obává, že nikoliv.)

autor: Kerstin Gier
název v originále: Saphirblau, Smaragdgrün
série a díl: Drahokamy, díl 2. a 3.
počet stran: 344 a 418

A CO NA TO JÁ
   S ohledem na mé nadšení z prvního dílu není divu, že jsem Modrou hltala od prvního slova, stejně jako později Zelenou. Děj opět plyne jedna báseň a vy se v jedné chvíli mračíte a nadáváte, abyste o pár stránek dál mohli rušit své bezprostřední okolí nakažlivým smíchem, případně chichotáním. Pokud jste z příslušného věku už vyrostli, určitě si rádi připomenete pohled na svět šestnáctiletýma očima vypravěčky Gwendolyn. Ta neztrácí svou "mladistvou nerozvážnost", jak by někteří podotkli. Styl knížek vás donutí číst dál a dál, nikde se neobjevují hluchá místa s přehnanými popisy nebo snad teenagerovským dumáním nad světem, jehož si až až užijete u ostatních young adult knížek. Autorka se nezdržuje zbytečnostmi a přistupuje rovnou k věci - občas drobnou oklikou se zastávkou značky "Ještě-vám-to-nemůžu-prozradit-abyste-byli-dostatečně-napjatí".
   Z původně poměrně nevinného tématu cestování časem se vyklube téměř detektivní zápletka, když se
na scéně objevuje hlavní padouch. Budete se koupat ve vlastních myšlenkách a dohadech, abyste si nakonec mohli dát nášup trošky toho nejednoznačného proroctví. Které se ale záhy objasní, budete-li stejně jako já mít knížku přečtenou během méně než dvou dní. A vsadím se, že ano. Protože vás nepustí, ani kdybyste sebevíc chtěli.
   Na konci Modré jako safír je jedna geniálnost (pokud momentálně přestáváte číst dál, nebojte, není to spoiler). Jelikož děj končí otevřeně (ach, vážně? Kdo by to byl u trilogie řekl?) a fanoušci jsou samozřejmě nenasytní dalších informací, co bude dál, proč si nezkrátit čas nějakými těmi šiframi? A tak se během čekání na Zelenou můžete zabavit luštěním zakódovaného spoileru. Proč nezmírnit zvědavost, že?
   Vážně jsem nečekala, že se laťka nasazená prvním dílem takhle udrží. A nejen udrží, dokonce ještě zvedne. Je převeliká škoda, že Kerstin Gier nemá v zásobě i nějaké to pokračování, po němž dychtí naše nenasytné dušičky. Na scéně zůstala spousta nedořešených detailů, které si coby čtenáři můžeme jen domýšlet.
   Humor, napětí, zvraty, cestování časem, láska - všeho tak akorát. I takhle krátce by se tato série dala charakterizovat. Skvělý začátek a zakončení každého dílu představoval prolog s epilogem - nutno přiznat, že většinou dost matoucí.
   Postavy jsem si vážně oblíbila a nejvíc (kdo by to byl čekal?) Gideona, Leslie a Xemeriuse.
   Po dočtení jsem, jako správná měkota, měla tendenci slzí v očích :D Zaprvé mi bylo strašlivě líto, že už je konec. A ještě jedna věc, ale o té ve spoilerovací čísti na konci článku.

OBÁLKA
Vlastně se mi naše obálky k téhle sérii neskutečně moc líbily - dokud jsem poprvé nespatřila anglické verze. No nejsou nádherné?

SPOILEROVACÍ ČÁST
   Když jsem zmiňovala ten konec - kdoví proč mě dojalo zachránění Jamese. To bylo tak... hezký :D Přestože byl takový protiva a neměla jsem ho moc v lásce.
   Ohledně citátu "Ready when you are" - vím, že se spoustě lidí líbí, ale mně spíš přišlo divné, že to říkala vždycky jen Gwendolyn. Gideon nikdy (jen poprvé).
   To, že Lucy a Paul jsou Gwenini rodiče... myslím, že mě to vůbec nenapadlo. Ale zase tak moc překvapená jsem nebyla :)

1. obrázek: http://www.deviantart.com/art/Gideon-Gwendolyn-348646526
2. obrázek: http://www.deviantart.com/art/Rubyred-triology-199344002

Vaše Wayll