HON NA ČARODĚJNICE

,,Málokterá knížka mě zanechá takhle rozporuplnou."

ANOTACE
Světově proslulá sága Prokletých! Druhá kniha této fascinující ságy líčí další osudy Silje a její rodiny stižené pradávnou kletbou. Zprvu poklidný život se náhle a dramaticky změní a všichni jsou opět na útěku. Hledání nového domova pro ty, kdo jsou stíháni světskými i církevními úřady, však vůbec není snadné. Ubrání se Silje a její rodina nástrahám inkvizice, pro kterou je i sebemenší jinakost záminkou pro mučení a zabíjení nevinných? Nechte se pohltit silným příběhem, který oběhl celý svět.

autor: Margrit Sandemo
série a díl: Sága prokletých, díl 2.
počet stran: 296
goodreads: http://www.goodreads.com/book/show/13496197-hon-na-arod-jnice?from_search=true

A CO NA TO JÁ
Jelikož knížku hodnotím s přibližně dvoutýdenním časovým odstupem, je pro mě napsání recenze jak jednodušší, tak zároveň mnohem těžší. Sice jsem získala jistý nadhled a dostala z mysli zbytečnosti, ovšem na druhou stranu vyprchala veškerá prudkost dojmů a emocí. Obvykle bych si řekla, že si během té doby alespoň urovnám a utřídím názory. Ujasním si, co si o knížce vůbec myslím. Kéž by to bylo tak snadné, jak to zní.
Na jednu stranu děj plyne skutečně rychle, rozjede se a už nezastaví, neobsahuje slepá místa s nulovou akcí či čistě popisné stránky bez zápletky. Svým způsobem vás vtáhne dovnitř a vy čtete dál, ať už si o knize myslíte cokoli. Prostě čtete. Nesnažím se vám tu tvrdit, že je to ten nejdrsnější akčňák, co jsem kdy četla. Neděje se až tak bůhvíco, takže pokud čekáte dramatické souboje a děsivé scénky o půlnoci na hřbitově, pravděpodobně se nedočkáte. Avšak důležité je to, že se stále něco děje, i kdyby mělo jít o sebemenší hloupost. Kolikrát jsem nad Honem na čarodějnice vrtěla hlavou, protáčela oči nebo se smála poněkud umělým replikám a dialogům, jež působí jako pilně nacvičená řeč dvou herců, kteří se na jeviští setkají poprvé v životě, kolikrát jsem nechápala, co mě na tom tak bere, ale něco neurčitelného mě stále drželo u příběhu a nutilo číst dál.
A už sedostáváme ke straně druhé, čili k oné zmiňované hlouposti. Ačkoli oceňuji jistou originalitu zápletky, některé věci působily asi jinak, než měly, ale k tomu za okamžik. Nejprve bych vše ráda uvedla na pravou míru - teprve někde v polovině jsem zjistila, že knížka je z osmdesátých let. Čímž si u mě výrazně šplhla, protože bych řekla, že na svou dobu byla jistě výjimečná a musela si získat množství čtenářů, přestože nám se dnes tak úplně nezdá a pozdviháme nad ní koutky úst a obočí. Nevím, zda je to dobou nebo autorkou samotnou, ale jakousi nešťastnou náhodou vznikají situace jako tato: Čtete, čtete... Je to slaďárna a romanťárna... A najednou přijde věta: Celé tělo měl chlupaté. Škube vám z ní v oku a přemítáte, co jste komu udělali. Asi mě chápete. A nejen erotika, i obyčejné dialogy jsou opět úsměvné. Kostrbaté, nepřirozené, jakoby vynucené a sehrané.
Málokterá knížka mě zanechá takhle rozporuplnou. Skutečně nevím, nedokážu říct, jak moc se mi líbila či nelíbila, co si o ní myslím, jestli ji doporučuji nebo naopak hážu na dno šuplíku. Proto bude snad nejlíp, když si vlastní názor utvoříte sami a do Ságy prokletých se vrhnete po hlavě, protože nad vcelku tenkými díly příliš času rozhodně nestrávíte.

OBÁLKA

Obálka se mi líbí. Jednoduchá, hezká, neokoukaná. Žádné vyumělkované kudrlinky, jež by zaváněly zaláskovanými dystopiemi, ani černočerné postavy snažící se navodit hrůzyplnou atmosféru, přesto si jakési tajemno zachovává. Zachycuje pocity a nálady z příběhu a skvěle s ním ladí, přesně jak to u obálek má být. Výjimečně souhlasím i s paperbackem, vzhledem k tloušťce a formátu knížky - je totiž ještě o něco menší než A5.

Četl to někdo z vás? Dost by mě zajímalo, co si o tom myslíte - vzhledem k tomu, že to sama nejsem schopná dost přesně určit.

Vaše Wayll

PS: Např. tady seženete knihu za pouhou stovku.