Forever young v BANCE TĚL (MLADŠÍ)

O CO JDE
   Představte si, že jste nehorázně staří - starší, než jakýkoli žijící člověk dnešní planety. Že je vám, dejme tomu, sto padesát. A to jste ještě fešáčtí mladíci. V dalším dystopickém příběhu se ocitnete v době, kdy se lidstvo vesele dožívá dvoustovky. Jenže co s chatrným, křehkým tělem, když už si nemůžete užívat radostí života?

   Šestnáctiletá Callie, sirotek důsledně se starající o svého (jak jinak než) nemocného brášku, nutně potřebuje prachy. A to dost rychle, chce-li přežít. Nebo ještě líp, obstarat trpícímu sourozenci lék. Zázračně se dozvídá o skvělé, úžasné a fantastické Bance těl, kde bude modelkovsky zkrášlena a navlečena do parádního outfitu, a to za obrovskou sumu peněz. Jediné, co pro to musí udělat, je nechat se uspat a na určitou dobu "pronajímat" své tělo nadšeným starochům, kteří se pak můžou pár dní nerušeně prohánět v její mladistvé kůži. Ale to by v tom byl čert, aby se neobjevil zapeklitý zádrhel. Jak jinak. Callie, která správně měla být na měsíc uspaná, se zčistajasna probere s hlasem své pronajímatelky v hlavě. Během doby, kdy musí kvůli výplatě z Banky předstírat, že je stále pronajímatelkou, však zjistí nepěkné věci... Objeví se láska, zápasy o nadvládu nad tělem i chystaná vražda, které se Callie zoufale snaží vyhnout... Ten, kdo ji má spáchat, není totiž nikdo jiný než ona sama.

A CO NA TO JÁ
   Jedná se o další z řady z klasických dystopií, takže neočekávejte nic výjimečného ani extra originálního. Zkrátka nic, z čeho byste si sedli na zadek. Spíš se pohodlně posadíte na zahradní lehátko a příjemně se začtete.

 

   Banka těl pro mě byla taková lehčí oddechovka, která mě chytla až zhruba po osmdesáté stránce. Začátek na mě působil vycucaně z prstu a trochu nuceně, události byly čistě účelové, aby nám ukázaly charakter postav nebo nás přesvědčily o tom, že jsou vážně chudinky a my bychom je měli litovat. Ne, nelitovala jsem je. Ony se dost politovaly samy. Pak se to po pár nezáživných kapitolách rozjelo a já začala být napjatá.
   Avšak ani přes mé napětí se bůhvíjaké zvraty taktéž nedostavily. Jasně, objevilo se pár překvapení, ale spíš taková ta "týjo", než abyste se zalykali děsem, hystericky se chechtali a nevěřícně kulili oči, snažící se nepřipomínat pulce. I tak jsem však nepřestávala být zvědavá, co se děje a jak to jen může dopadnout. Autorka si s příběhem pohrála a napjaté struny nepovolovala. Kdykoli se něco konečně objasnilo, ihned vyskočil další otazník a držel mi oči otevřené, ačkoliv bych měla dávno spát.
   Knížka je napsaná hodně jednoduše a čtivě, tak, abyste se prokousali příběhem jedna dvě a ani nevěděli jak. Pokud si tedy libujete ve složitě postavených souvětích, detailních popisech a slovech převzatých z latiny, nebude Mladší nic pro vás. To už je ale věc názoru každého z nás.
   Možná to teď tak trochu vypadá, že se mi knížka vlastně nelíbila. To ne, byla dobrá. Nic mi však nedala, žádnou hlubokou myšlenku nebo námět k přemýšlení. A přestože jsem si čtení docela užívala, prd by se stalo, kdybych na ni nenarazila.
   K letní dovolené u moře, kde chcete na chvíli vypnout a začíst se, je však ideální.

   Grafice nemám co vytknout. Obálka je nádherná, jedno pronikavě modré oko zaručeně přitáhne pozornost. Začátky kapitol jsou jednoduché a přesto efektivní. Jediné, co by se dalo vylepšit, je počáteční dvojstrana, která je (ačkoli to na fotce není moc vidět) sytě modrá. Přitom třeba vzory, které má na pozadí dívka z obálky, by tam skvěle pasovaly. I tak je ale knížka pěkná a design zajistí, že ji v knihkupectví nepřehlédnete.

 

 

SHRNUTÍ




- čtivost
- napětí
- občasné zvraty a překvapení
- hezká grafika

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

- jednoduchost stylu vyprávění

- neoriginalita

- nudný začátek

 

 

 

 

 

Vaše Wayll