Muffiny z říše divů

I když se mi to těžko přiznává, mé pekařské schopnosti jsou naprosto mizivé. Muffiny jsou to jediné, co dokážu upéct, aniž bych zapomněla na cukr, vyměnila droždí s práškem do pečiva nebo v průběhu pečení ztratila vajíčka. Ale muffiny mám ráda. Jsou jednoduché, rychlé a dobré. Pečou se z ingrediencí, které většinou máte doma, takže dokonce ani nemusíte razit na nákup. Navíc si je můžete uzpůsobit čistě podle své fantazie a možná, když tomu dáte trochu toho cviku, vám ani nevyjde paskvil. A poněvadž jsem vážně Kuchta s velkým Ká, rozhodla jsem se vám ukázat, jak si poradit s těmi wonderlandovskými. (aneb částečně recept, částečně óda na muffiny)

Co potřebujete?
2 vajíčka
100 g cukru (moučka nebo krupice)
vanilkový cukr (1 balíček)
8 lžic oleje
150 ml mléka
250 g hladké mouky
kypřící prášek do pečiva (1 balíček)
+ papírové (/silikonové) košíčky

I příprava je krásně jednoduchá. Absurdně nejsložitější ze všeho je plnění košíčků. Pokud nemáte dostatečnou praxi a jste přinejmenším podobná jelita jako já, budete vyklopené formičky honit po celé kuchyni.

Jak na to?
V misce našleháme vejce s cukrem a vanilkovým cukrem do pěny, poté přidáme olej a mléko. Do jiné mísy dáme mouku s práškem do pečiva. Tekuté přísady přilijeme do mísy s moukou a krátce zamícháme. Rozdělíme těsto do košíčků, vložíme do předehřáté trouby (180 °C) a pečeme asi čtvrt hodiny do zlatova.
 

Nejzábavnější na tom všem je kombinování milionu a půl různých možností. Tak třeba náplň. Moje oblíbená je nutella, dost často ale vytáhnu i domácí marmeládu nebo ze sklepa vyhrabu sušené brusinky, které jen nasypu a vmíchám do těsta. (Doporučuje devět a půl z deseti šéfkuchařů. Brusinky jsou pro fajnšmekry.) Pokud chcete čokoládové, můžete nakrájet na kostičky tabulku čokolády a šoupnout to tam. (Varování: Neuvěřitelně dlouhý a únavný proces. Čokoláda utíká.) Nebo ji můžete nastrouhat a udělat z ní ozdobu na vršek muffinu. (Vyjde to rychleji než krájení na kostičky a ruka vás bude bolet úplně stejně.) Anebo do těsta sypněte kakao. Já jsem si tentokrát půlku těsta odlila stranou a zkakaovatěla jen ji, takže mi zbyla volnost cikcak obě těsta míchat a vytvářet tak dvojbarevné obludky.

Pár užitečných tipů vypozorovaných během mých kuchyňských katastrof:

◄ Košíčky plňte cca do dvou třetin. Nakynou a budete mít obry.

◄ Nepřežeňte to s marmeládovou náplní. Když jí dáte moc, vybublá na povrch a spálí se. A věřte mi, není to mňamka. Ideální je vrchovatá čajová lžička.

◄ Pokud máte jen papírové košíčky bez formiček, vždycky vložte dva do sebe, jinak těsto neudrží a rozplácnou se do stran.

◄ Nepokoušejte se ulehčit si to a všechny ingredience hodit do mixéru. Zkoušela jsem to. Nedoporučuju.

◄ Máte-li takovou tu vanilkovou hnusku (aroma), vykašlete se na to. Není v tom cítit.

Plnění košíčků

S plněním jsem si tentokrát vážně vyhrála.

Já osobně jsem na tyhle muffiny ve stylu říše divů nepoužila nic extra zvláštního. Čokoládové hvězdičky, které zbyly od Vánoc (ačkoli mám podezření, že jsou spíš cukrové a obarvené nahnědo než čokoládové) a barevný marcipán. Poté, co jsem během patnácti minut vyrobila těsto a další půlhodinu strávila zuřivým plněním košíčků, sedla jsem si k televizi a patlala se s marcipánem. Nejdřív jsem si myslela, že mi tyhle minikousky nebudou stačit. Poté, co jsem do všech detailů splácala houbičky (muchomůrka má dokonce vroubkovaný spodek kloboučku!), hrad, klobouk a šálek s kafem, měla jsem toho tak akorát dost. (A mimochodem, ten milý a usměvavý pařez na fotce je můj blok s recepty. Už jich čítá celých... čtyři.)

Tadá, výsledek!

Pečete?  Kuchtíte? Jaká největší katastrofa se vám přihodila?

Váš divotvorný muffinomistr Wayll