31.5.15

Jak jsem četla svoji první Zeměplochu


Já a Terry Pratchett – to je navzdory mému skóre jedné jediné přečtené knihy docela dlouhá historie. Asi před třemi lety jsem si totiž řekla, že bych na Zeměplochu mohla zkusit přestat zírat a raději ji i číst. A abych si to pořádně zavařila, rovnou v angličtině. Pitomé rozhodnutí. Bylo mi tehdy čtrnáct a Terryho angličtině jsem vůbec nerozuměla. Vlastně, abych řekla pravdu, žádné angličtině jsem v té době vůbec nerozuměla. A co teprv té zeměplošské, která se hemží bůhví čím? Na Hat full of Sky mám naprosto jasné vzpomínky – slovník, slovník a zase slovník. Někdo kouzlil a někde pořád pajdaly nějaké boty. Vzdala jsem to v půlce první kapitoly.

Ne že by byl Smrť myš... Ale musíte uznat, že určitá podoba by tu byla.
Asi o rok později přišel na řadu pokus číslo dva, pokořený level minus jedna – zkusím to tedy česky. Vůbec nevím, co jsem tehdy měla za strašlivou mozkovou chorobu, zákeřně paralyzující centrum humoru, ale nebavilo mě to. Zeměplocha mi nepřišla vtipná a postavy se mi zdály do posledního coulu jako nudní otrapové. Jak říkám, nevím, co mi bylo. Ale bylo to zatraceně divné. Čili jsem se opět nedostala za první kapitolu. Ani nevím, jakou knihu jsem to zkoušela. Pamatuji si, že to začínalo jakýmsi staříkem.

Ačkoli je to absurdní, třetí (a konečně správnou) šanci jsem Zeměploše dala, když se ke slovu přihlásil Smrť (ha, teď už konečně vím, kdo ten týpek je!) a odvedl si Terryho Pratchetta. Umanula jsem si, že si ty knížky zkrátka přečtu. Nemůžou je přeci všichni tak hrozně milovat, pokud nejsou naprosto úžasné, no ne? Zhruba měsíc a půl po mém skálopevném rozhodnutí jsem zcela náhodou přistihla spolužačku, jak na exkurzi do židovského města vláčí Barvu kouzel. A ejhle. Prodebatovaly jsme fůru času o něčem, co jsme vlastně ani jedna nečetly, a já získala příslib zapůjčené knížky. Že mi prý s knihami věří. Že je nezničím. A že mi nějakou od Pratchetta vybere. Super!

Dostala jsem Morta.


Mort je prý nejvtipnější ze všech Zeměploch. A to už je co říct, poněvadž Zeměplocha je nejlegračnější a nejoriginálnější fantasy v této i jiné galaxii – přesně jak sděluje anotace. Navíc, na obálce byl smrťák. A slon. Byla jsem kamarádčinou volbou nadšená.

„Loňky jsou byliny rostoucí v čase nazpět. Zasadíte jejich semena letos a ony vyrostou vloni nebo předloni, podle druhu."

Můj první dojem hned v půlce první stránky byl: „Ó můj bože, tohle je jako Stopařův průvodce galaxií!" Terryho styl humoru je živý a vířivý, jako by nikdy nespal a musel se nám pořád připomínat. Paroduje všechno živé (koneckonců i neživé) a postavy vymýšlí tak absurdní a dokonalé, že si je nedokážete nezamilovat. (Třeba takový Smrť. Nebudu vám prozrazovat nic z těch paličáren, co celou knihu provádí, ale měla jsem pocit, že ze sebe vyřehtám duši.) Parodizuje Anglii. Zesměšňuje logiku. V jednu chvíli něco napíše, o odstavec později to shodí. Filozoficky osvětluje hlubokomyslný problém dvou realit, existujících současně vedle sebe, zatímco o stránku později nechává Smrtě popíjet na baru. Knížka jako by žila svým vlastním životem, který víří a hýří a vám nezbyde než nechat se tou změtí slov polapit.


A nejen, že je knížka vtipná, ale je i nesmírně čtivá. Akce stíhá akci a než se nadějete, jste na konci. Příběh se mi líbil nejen pro svůj důvtip a originalitu, ale i pro Terryho talent se slovy. (Prsty v tom má zaručeně i Jan Kantůrek, výborný zeměplošský překladatel!) Zkrátka a dobře, dopadlo to tak, že jsem okamžitě běžela do knihovny pro Barvu kouzel. Poněvadž Zeměplocha mě uhranula. Terry Pratchettovi se podařilo si mě získat a já mám zase na dlouhou dobu dopředu co číst.

Co vy a Zeměplocha?

Vaše Wayll

12 komentářů:

  1. Juchůůů! Konečně! Zase je nás v davu Pratchettových fanoušků o jednoho víc! :) Osobně ti teda zrovna Barvu kouzel nedoporučuju, hrozně mě nebavila, na rozdíl od kterékoli jiné Terryho knihy, ale třeba na tom budeš jinak :) Podle mě je právě ona na vině, že spoustu lidí odradí od jeho tvorby, jednoduše proto, že je první a všichni začínají právě od ní, ale ta pravá Zeměploha začíná právě Mortem :)
    Za sebe hlasuju pro Čarodějky, jakožto nejlepší a nejvtipnější Zeměplošské obyvatelky :) V závěsu se Smrtěm, Toničkou a Vlahošem :)
    Perfektní recenze :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Budu s tím počítat a kdyby mě to nebavilo, začnu až s pozdějšími díly :) je to strašná škoda, protože jak píšeš, lidé začínají od jedničky... Na druhou stranu jsou pak fanoušci alespoň řádně "vyfiltrovaní" :D
      O čarodějkách jsem také slyšela a hrozně se těším. Stěží si umím představit něco komičtějšího než Smrtě :D
      Děkuji! :)

      Vymazat
  2. Taky jsem poprvé na Zeměploše pohořela - Klobouk s oblohou jsem naprosto nechápala :D - ale pak jsem taky zkusila Morta a pak Barvu kouzel a jak píšeš, je to boží. I když je pravda, že bych si přála mít více času na čtení, protože nerada čtu série rozkouskovaně. Ale tuhle jsem v jiné recenzi zjistila, že bych tu angličtinu nejspíš zvládla, tak uvažuji, že si to pak natahám do čtečky a budu si Zeměplochu brát jako své dojíždějící čtení do vlaku. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak třeba to bylo Kloboukem a ne mojí tehdejší nagličtinou... :D I když ta v tom hraje nejspíš největší roli :D Mně vadí rozkouskované série jen když mám mezi díly pauzu třeba rok. Proto také většinou čekám, až vyjde víc dílů, než se do nějaké série pustím :) Rozhodně schvaluji! Zeměplocha je jako dojížděcí čtivo naprosto ideální!

      Vymazat
  3. Konečně někdo!
    Mort je jedna z nejlepších knih ze série - patří mezi mé favority.
    Doporučuju pokračovat v Zeměploše chronologicky - člověku potom neunikne žádný vtip ani narážka na předchozí knihy. Víc si to užiješ :)
    Angličtinu doporučuju pro ty, co znají Anglii, její historii a reálie. Terry doopravdy paroduje Anglii, anglickou literaturu a Angličany - Kantůrek to vše naštěstí zvládl převézt tak, aby si český čtenář odnesl stejný zážitek, jako anglický a vše pochopil.
    Jsem ráda, že jsem našla dalšího Zeměplošského čtenáře. (A jak jsem četla, tak také Stopařského fandu.) :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na jednu stranu jsem ráda, že jsem sérii začla jednou z nejlepších knížek, na druhou stranu se bojím, abych z ostatních nebyla trochu zklamaná. No, budu to muset vyzkoušet :)
      Mám to v plánu. Pokud seženu knížky v knihovně. Není nic otravnějšího, než čekat dva měsíce na vypůjčený druhý díl.
      Zapálených fandů není nikdy dost! :)

      Vymazat
  4. Mort byla taky moje první Zeměplocha a byla to láska ma první pohled. A pokud jde o podobnost myši a Smrtě - v pozdějších dílech se objevuje Krysí Smrť, jen tak na okraj:)
    Jsem ráda, že si se přiřadila mezi fanoušky, tahle série si to zaslouží. Já mám nejraději knížky se Smrtěm a pak s noční hlídkou(Stráže! Stráže! jsou po Mortovi moje druhá nejoblíbenější).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. O Krysím Smrťovi jsem netušila, ale tak nějak mě to u Pratchetta vůbec nepřekvapuje... :)

      Vymazat
  5. Já musím přestat číst tvoje články, protože pak mám vždycky pocit, že si všechny ty skvělé knížky, které doporučuješ, prostě MUSÍM přečíst :D Ale na Zeměplochu se taky chystám už delší dobu, budu ji muset konečně vyzkoušet a snad mi sedne a zařadím se mezi vás nadšené fanoušky :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to máš naprosto správný pocit! :D Neváhej a čti, Zeměplocha fakt stojí za to. Aspoň pokud máš ráda absurdní a trochu ulítlý styl humoru, kterým Zeměplocha hojně oplývá. :D Děkuju za krásný komentář :)

      Vymazat