Co nového v knihovně

Co bych byla, kdybych byla... TAG

Hodně dlouhou dobu jsem žádný tag nevyplňovala. Přijde mi únavné, jak najednou přijde boom a na deseti blogách se během jednoho dne objeví těch samých 10 otázek a mně se pak všechno patlá dohromady, takže si ani nepamatuju, kdo co psal. Dneska ale udělám výjimku a do tagového šílenství se sama zapojím – našla jsem totiž ve svém sešitku z léta takovou úvahovou stránku o tom, co bych byla, kdybych byla... A řekla si, proč ne. Převedu to na tag.

I když se to možná nezdá, otázky jsou vážně zapeklité a mně zabralo dobrou hodinu, než jsem je po strašlivých chvílích rozhodování a nerozhodování naťukala, ačkoli polovinu z nich jsem měla vyplněnou už půl roku. Zároveň jsem měla tendence šoupnout tam to, co mám NEJRADŠI. Takže oblíbená barva černá? Šup tam s černou. A tak dále. Jenže tohle je spíš o tom, co by mě vystihovalo, než co mám ráda. Ne, nezbožňuju lustry ani kraby. Ale o tom to celé je.

Týdenní poprvé #4

Achjo, jsem hrozná, hrozná, hrozná. Ale co, alespoň se ode mě naučíte, že týden má dvacet jedna dní. Vlastně přemýšlím, že tuhle rubriku přejmenuji na Měsíční poprvé. Nikdy jsem nebyla schopná dodržet termín, a to ani když jsem si ho stanovila sama. Takže mi nezbývá, než se vymluvit na osud a prokletí a hvězdy a všechno to ostatní a ukázat vám svá poprvé z předchozího "týdne".

Ještě bych chtěla dodat – omluvte prosím kvalitu některých obrázků, můj tříletý mobil si pomalu začíná stavět hlavu a foťák není vždy po ruce...

pondělí:

 Poprvé jsem psala brkem. (A rovnou pštrosím, ha!) 

Schválně – přečtete, co je tu gotickou minuskulou napsáno? :D

Týdenní poprvé #3

Možná si pamatujete, jak jsem v létě přišla s novou rubrikou. Bude to senzační! Bude to revoluční! Budu to přidávat každou neděli! Jo. Vydrželo mi to přesně dva týdny. Avšak, dámy a pánové, nezoufejte. Týdenní poprvé jsou opět tady! Doufám, že teď už o něco pravidelněji než původně.

sobota

 

Kamarádčin strejda nás vzal na střelnici a já poprvé v životě střílela z revolveru a margoliny.

Co dala knihovna #5

Cestovatelská knižní výzva téměř trojnásobně překonána!

Víte, původně jsem k tomuto článku měla rozepsaný převelice romantický úvod. O koktejlech, plážích a slunečném čtení. O písku tam, kde by být neměl. Ale když jsem si po sobě tu slátaninu četla, akorát mi lezla na nervy. Copak musím všem připomínat, jak jsou prázdniny úžasné? Teď, když skončily? Tůdle. Takže se k tématu knížek a cestování dostanu naprosto přímo a totálně neromanticky. Kejbí zkrátka uspořádala výzvu na celé dva slunné (dobrá, někdy ne vyloženě slunné) měsíce prázdnin. Úkolem bylo vyznačovat si na mapě místa, kde se odehrával děj námi čtených knížek. Když už se nemůžu podívat do svého vysněného Džibutska, alespoň tam zavítám s knižními postavami. Zdá se to snadné, že? Ne tak úplně. Zavázala jsem se k návštěve 10 států a nebýt Lolity, naprosto bych pohořela.

(Modrá loliťácká značka je moc vysoko, ale to prosím ignorujte)

Knižní maraton aneb čteme jako o život - ÚVOD

Je to vůbec poprvé, kdy jsem se rozhodla zúčastnit se knižního maratonu. Pořádá ho Kristie z blogu Yours Fantasy a poběží během prvního školního týdne, půlnocí prvního začínaje a půlnocí sedmého konče. Původně jsem se zapojit nechystala, poněvadž nesnáším, když se do čtení nutím. Pak jsem si však řekla, že nepůjde o žádné nucení, jen o jistou motivaci a fakt, že čtením se vlastně "zapojuji do akce", mě třeba odežene od mých obvyklých prokrastinačních činností. (Jedno kafe, stránka ve Wreck This Journal, usilovné přemýšlení, zda tu učebnici otevřít či neotevřít, pak druhé kafe a pro jistotu úklid pokoje, kdyby náhodou přišla nehlášená půlnoční návštěva. Takže mi na čtení prostě nezbývá čas, chápete?) Navíc budu během maratonu i tak trochu podvádět. Kromě knížek, kolem nichž by se to celé pochopitelně mělo točit, budu také sledovat pravidelné seriály, podnikat výlety s kamarády a učit se italsky. Pojem "číst pořád" tedy pozměňuji na "číst pokaždé, kdy na to budu mít čas."

Co dala knihovna #4

Jasně, jsem sice strašlivě pozadu se svým prázdninovým plánem (momentálně asi o 10 knížek), to mi ale nebrání v tom, abych nakráčela do knihovny a odnesla si další spoustu úlovků, které nejen, že můj plán vůbec nezahrnuje, dokonce ale musím jednu z nich schovávat. Tak co, jste zvědaví?

 

Raz, dva, tři... Dohromady jsem si nasyslila šest knížek. Které to jsou?

Týdenní poprvé #2

Den se se dnem sešel a já jsem tu zase se svými poprvé. Tentokrát jsem se však usnesla, že si dovolím vlastní pravidla trochu překroutit. Rozhodla jsem se totiž téma trochu rozšířit, takže nebudu zveřejňovat jen věci, které jsem dělala prvně (poněvadž je vážně těžké nějaké objevit a působí to pak vycucaně z prstu), ale také drobnosti, které mi udělaly radost. Které mi vykouzlily úsměv na tváři a které nechci zapomenout. Protože právě o tohle v těchto článcích jde. Uvědomit si, že celý svět kolem nás je vlastně plný skrytých kouzel.

Týdenní poprvé #1

O co jde (v poněkud rozvleklejší verzi), co mě k tomu vedlo a tak dále se dozvíte v mém článku tady. Zestručněně však kráčí o to, že každou neděli budu zveřejňovat svá "poprvé" za předchozí týden. A nemám tím na mysli nic úchylného. Vlastně zpětně zjišťuji, že je skutečně těžké najít něco, co by se netýkalo jídla. I tak se ale snažím hledat dál a z vlastního zadání se úspěšně vykrucuji.

Avšak dneska, jak jste si možná všimli, není neděle. To, že jsem se nedostala k blogu, ale nemění nic na tom, že jsem své zážitky vytrvale fotila (případně nefotila) a přijde mi škoda je vyhodit, když už jsem se s tím patlala, že. Takže tady je máte, neděle, neneděle.

sobota 

Poprvé jsem na sobě měla kroj. Sice vůbec ne český, ale co na tom. Nejsem nejvzornější vlastenec.

Společný re-reading, pár projektů a jedna soutěž

Nastává dlouho očekávaná chvíle, na kterou jsem se těšila dobrého půl roku. Kompletního Harryho jsem totiž nečetla už dlouhatánských šest let. Fíha. To je dost, co? A kdy jindy nastává lepší čas na bradavické dobrodružství než během horkého, někdy až přehřátého léta? Chci si znovu připomenout první mávnutí hůlkou doprovázené vyděšeným vyvalením bulv, první zasvištění zákeřné Zlatonky podzimním vzduchem, první viteál. Páni, jak se tak poslouchám, nemůžu se dočkat čím dál tím víc. Takže přejdu rovnou k věci.

Co dala knihovna (červen 2014)

Naše knihovna. Místo, které navštěvuji poměrně často a které se snažím nenavštěvovat. Ošklivý šedivý dům v řadě s horou vietnamských krámků, s nově nainstalovanými automatickými dveřmi, před nimiž musíte vždy několik okamžiků stát, než se otevřou. Knihovna, poměrně malá, skládající se ze dvou oddělení, každé v jednom patře. V tom dospěláckém jsem se po celé tři roky, co jsem v něm zaregistrovaná, nebyla schopná zorientovat. Zadáte do rejstříku knihu a on vám vyjede jména tří možných regálů, v nichž by mohla být uložená. Přičemž ani jeden z nich neexistuje. Knížky tedy vybírám metodou Co vidím, to beru. Jestli to funguje? Posuďte sami.

Blogger Tag

Tak, a je to tu. Ani mně se nevyhnul další tag, do něhož mě tentokrát nominovala KejBí. Kačce děkuji, už bylo třeba nějak to tu oživit :) A aby bylo na co koukat, pojala jsem to trochu fotograficky.

Student knihomol - květen

 

Cha, tak to bude rychlé. Dámy a páni, držte si klobouky.

Student knihomol - březen + duben

Já vím, jsem ostuda, takhle tento projekt vynechávat. Ale stejně jsem poslední dobou moc číst nestíhala, takže se nic nestane, když článek za předchozí dva měsíce odbydu najednou. A kolik jsem toho přečetla?

Co dala knihovna - 27/4/14

Slunko nám konečně vykouklo a nastává doba slunečních brýlí, amerických úsměvů a ksichtu upatlaného od zmrzliny. Přišel čas, kdy mám chuť na bezstarostné příběhy, takové ty "oddechovky". Klidně bych se i překonala a dala nějakou romanťárnu, no ne? Namísto toho jsem si ubalila samou vážnou četbu (s jednou výjimkou). A vy se teď můžete mrknout jakou.

Co dala knihovna

Jelikož do poličky už se mi nedaří nic narvat a neustále ji přerovnávat a přeřazovat nehodlám, musela jsem si pro své dočasné přírůstky vymyslet nové místo. Někde, kde se jim nic nestane. Někde, kde je budu mít stále na očích a vyvaruji se tak upomínek z knihovny, protože jsem na ně zapomněla. Někde, kde si budu moct každý den říkat, jak to sakra stihnu přečíst. Nakonec jsem na to kápla a jako těžítka knížky vyrovnala na víko dřevěné truhly, která slouží jako skříňka pro tašky, igelitky a kabelky. Tak se mi zdá, že svůj původní účel právě ztratila. Ale konec žvatlání, určitě vás zajímají také ty knížky.

Student knihomol - únor

Škola se od pololetí znovu stihla rozjet, písemky se sypou jedna za druhou a mně přibývá těch ošklivých kulatých známek, jejichž jméno raději nebudu zmiňovat, protože  si namísto učení zvesela dřepím v křesle a čtu. Sice jsem za to sama na sebe naštvaná a snažím se své studentské povinnosti až tak moc nezanedbávat, ale co si budeme namlouvat. Knížky jsou knížky.

Inspiration (3) - Just sad story

 

 

Původně se jedná o týdenní meme se zveřejněním tří obrázků. Já budu články zveřejňovat nepravidelně a s tolika obrázky, kolik se mi zrovna bude chtít. :) Cílem je, jak jinak, inspirovat.

KAM ČERT NEMŮŽE, NASTRČÍ KNIHOVNU aneb Co dala knihovna - úvod

   Něco jako obdoba měsíční chvástačky, protože knížky si moc nekupuju. (Ach, hanebná to slova! Styď se! Stydím se.) Ne, že bych nechtěla. Zbožňuju nakupování knih! Jenže jsem vcelku na mizině (a veškeré úspory musím šetřit na Vánoce, abych je zase mohla utratit do posledního halíře), takže moje návštěva v knihkupectví vypadá zhruba takhle: